ilustrační foto: pixabay.com

Moje nezapomenutelné vánoce

3. 12. 2018

Soutěž - Nezapomenutelné vánoce

Autor: Eva Mužíková

Hodnocení:

(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 6.12.2018 19:35

Skvěle napsaný určitě pravdivý a zároveň moc smutný příběh o nejbližším člověku mamince..Evi,to Ti nikdy z paměti nevymizí. Vzpomínky,sice ty špatné o chování lékařů k pacientce a zase ty krásné na Tvoji milou, skromnou maminku. Krásný,dojemný článek.

Zdenka Jírová 4.12.2018 23:42

Moc smutné, ale mamince bylo líp.

František Matoušek 4.12.2018 14:10

Velice silný "vánoční" příběh.

Věra Ježková 4.12.2018 12:53

Evi, to je silný příběh. Maminka a já jsme kdysi zažily něco podobného s babičkou v LDN. ♥

Margita Melegova 3.12.2018 21:38

Opravdove stari je tezke samo o sobe a takovy pristup - je to hodne smutne.

Alena Vávrová 3.12.2018 19:36

Evi, ani já jsem se neubránila slzám. Moc dobře vím, o čem píšeš. A to čas to již hodně obrousil...

Jana Šenbergerová 3.12.2018 18:28

Když to čtu, jsem moc ráda, že jsem mohla mít manžela doma. Viděla jsem, jak se umírá v LDN. Smutné je už to, že nás někdo opustí, je-li to v době svátků a navíc v nedůstojných podmínkách, je to ještě smutnější. Je dobře, že ses s námi o svou zkušenost podělila. Kéž bychom to dokázali změnit.

Hana Rypáčková 3.12.2018 16:24

To je hodně smutné......

Marie Doušová 3.12.2018 12:47

Je to smutné, ale dost časté zacházení s nemocnými důchodci. Také jsem zažila něco podobného,jak nedůstojně se v nemocnici chovali k nemocnému.Doufejme , že to není všude stejné.

Olga Štolbová 3.12.2018 11:42

Evi, díky, i mně jsi dojala. Oba moji rodiče také odešli v prosinci, jen deset let po sobě. Je to smutné, ale také se mi v prosinci narodil syn a dvě vnoučata. A tak se smutek a radost spojí a to je ten život. A z nemocnicemi také nemám dobré zkušenosti, to by bylo na knihu.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek