Co tedy dělat, pokud vašemu domu stíní starý smrk, nebo máte podezření, že by buk v blízkém parku mohl být nebezpečný svému okolí? Na tyto a další otázky odpovídá arborista Jaroslav Kolařík.
1. Kdy stromy kácet?
Vhodné je právě období přibližně od listopadu do konce března. Stromy se nachází v období vegetačního klidu, což znamená, že se proudění mízy zpomalí a listnaté stromy ztratí svou zelenou korunu. Důležité je také to, že v této době nehnízdí ptáci a většinu času své mladé neodchovávají ani veverky. Pokud skácíme strom, nezahubíme mláďata. Výjimkou jsou pouze situace, kdy je například strom vážně poškozený a hrozí nebezpečí, že na někoho spadne. V tom případě jde provést jeho skácení i mimo vegetační období.
2. Jakými pravidly se řídit?
Pro kácení stromů platí určitá pravidla, kterými se musíte řídit – a to dokonce i když strom roste na vašem pozemku. Jakmile je obvod kmene větší než 80 centimetrů, musíte si zajistit povolení městské části. Teprve poté lze sáhnout po pile či sekyře. Bez omezení můžete na svém pozemku kácet pouze ovocné stromy, tedy například planou jabloň či starou hrušeň, ale to pouze v intravilánu obcí. V některých případech stačí kácení pouze oznámit, většinou je ale třeba si vyřídi povolení orgánu ochrany přírody, který současně nařídí i provedení náhradní výsadby.
3. Jak si vyřídit žádost?
Žádost o kácení je úřední postup, rozhoduje se o ní ve správním řízení. Každé rozhodnutí musí obsahovat zdůvodnění a lze se proti němu odvolat. Samotná žádost má několik formálních požadavků, které musíte splnit. Kromě jména a bydliště musíte označit parcelu a přidat popisek umístění dřeviny, doložit vlastnické právo, informovat o tom, jaký je obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí, popsat samotný strom a svou žádost ke skácení řádně zdůvodnit. Nezapomeňte také označit, na koho se obracíte a celou žádost podepsat.
4. Co když se jedná o památný strom?
Všechny stromy jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením, a to pod hrozbou vysoké pokuty. Speciální status mají památné stromy nebo stromy osídlené chráněnými organismy. Ochrana se může týkat také vybraných vzácných druhů, například tisu červeného, rostoucího v přirozených porostech. Stejně tak může být chráněná velmi stará lípa či dub. Stromy toho typu se obvykle nekácí. Jejich hodnota je natolik vysoká, že je vhodné podniknout jakékoli kroky k jejich záchraně včetně náročných stabilizačních zásahů. Pokud je i tak strom ve stavu, který lze řešit pouze kácením, je nutné nejprve zrušit ochranný režim, případně vyřídit výjimku ze zákazu. Tu může dát jen pověřený obecní úřad, nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti. Čeká vás správní řízení, ve kterém uspějete jen tehdy, když prokážete, že je veřejný zájem na skácení větší než zájem ochrany přírody a krajiny.
5. Kdy se neobejdete bez odborníka?
V prvé řadě se nebojte zeptat už ve chvíli, kdy váháte, zda strom pokácet. Schopný arborista vám poradí, kdy už je nutné strom odstranit a kdy se ještě dá pomocí různých opatření zachránit. Pokud hodláte kácet, nebojte se obrátit na odborníky i s dotazy na úřední postup. Někdy můžete kácet pouze na základě vlastního zvážení, jindy vám stačí kácení oznámit, ale většinou musíte dostat povolení. U výše zmíněných chráněných stromů dokonce potřebujete výjimku. Vyplatí se tedy podání žádosti konzultovat a s odborníky si projít všechny její náležitosti. Bez rizika ovšem není ani samotné kácení. Laik často nedomyslí, jaké komplikace jsou s ním spojeny. Je proto lepší a bezpečnější najmout si na kácení odbornou firmu.
6. Co dělat, když chcete skácet strom, který vám nepatří?
Stává se, že si lidé během procházek všimnou, že je například lípa vysazená na náměstí čím dál víc nakloněná a patrně ji napadla nějaká houba. V tom přápadě je dobré jednat, aby strom neohrožoval okolí. Nejlepší je oficiální cestou upozornit příslušný úřad, tedy samosprávu města či obce. Žádost o skácení totiž může podat jen nájemce nebo vlastník pozemku, kde strom roste. V tomto případě tedy obec. Poté, co obdrží upozornění, má obec povinnost jednat a stav stromu prověřit. Za dobrý a bezpečný stav mimolesní zeleně totiž zodpovídají právě příslušné odbory měst a obcí.
