Věnce, hvězdy, podkovy
Kromě adventního věnce se čtyřmi svíčkami nadělají parádu i ty bez nich, vypadají krásně a není třeba je hlídat. Ať už si věnec budete dávat na stůl, na dveře nebo věšet ke stropu, potřebujete korpus, jehož průměr se pohybuje zhruba od 15 do 45 centimetrů. Nejčastěji bývá ze slámy či polystyrénu. Oba druhy se dají koupit. Pokud byste si ho chtěli zhotovit sami, budete potřebovat slámu nebo seno a vazačský drát, jímž rostlinný materiál obtočíte. Nešetřete. Hubené věnečky nevypadají dobře.
Chcete-li mít něco zvláštního, vyřežte si požadované tvary jako například hvězdy či podkovy z montážní pěny. Její výhodou je i to, že se do ní dobře zapichují speciální sponky.
Zelené větvičky, ořechy, kávová zrna...
Na připravený základ připevněte snítky jmelí, zimostrázu, tisu, cesmíny, mahonu, bobkovišně, jalovce, jedlovce nebo jedle. Z krátkých větviček uděláte štětičky svázané drátkem, jehož volné konce zapíchnete do podkladu, a potom ohnete na druhou stranu po směru hodinových ručiček. Jednodušší postup představuje uchycení větviček pomocí drátku obtáčeného současně kolem nich a korpusu. V obou případech je nutné pokládat zeleň tak hustě, aby nebyl vidět podklad, ani drát.
Věnec nemusí být jen zelený. Výborně na něm vypadají nalepené jakékoliv ořechy či jen jejich skořápky, žaludy, kaštany, bukvice, skořice, badyán, šupiny ze šišek, kávová zrna, různé pecky či dokonce nadýchaná vata. Ta působí kouzelně v kombinaci s tenoučkým zlatým drátkem. Další přírodniny se napichují špendlíky s větší nebo dokonce ozdobnou hlavičkou ve tvaru hvězdičky či kolečka. Takto se pracuje zejména s křížalami či listy. U nich se mohou kombinovat rubové a lícové strany a pro lepší vzhled a delší trvanlivost dokonce namáčet v roztaveném vosku.
Popusťte uzdu fantazii
Způsob dozdobení se podřizuje jedné z předchozích variant. Ať už jste zvolili symetrii, kde se prvky pravidelně opakují či asymetrii, máte na výběr velké množství přírodních i umělých dekorací: jablka celá či jejich čerstvé plátky, křížaly, rozinky, figurky a jiné rozličné tvary vyřezávané ze dřeva, bezlisté větévky, sušené květy (nehodí se rostlé květiny), plody, trávy, lišejníky, mechy, perníčky, cukroví, vykrajované včelí plástve, mašličky, stužky se třpytivým povrchem či jemnou síťovanou strukturou, perličky matné i lesklé, kovové fólie, vyfukované ozdoby a další drobnosti, které jste někde nasbírali či nakoupili. Pamatujte ale, že všeho moc škodí. Nejčastěji používané asymetrické zdobení je akcentové. To znamená, že se v jednom místě připevní zajímavé uskupení. Další způsob se jmenuje rozptyl (prvky se po celém věnci nepravidelně opakují) a rozptyl se zahuštěním (v určitých místech jsou utvořeny shluky prvků). Když se rozhodnete použít stuhu, pak obtáčejte celé věnce po směru hodinových ručiček, stuha musí být vidět nejméně pětkrát.
Vítáme příchozí
Věnce zavěšené na vchodové dveře pocházejí ze Skandinávie, kde tak vítali všechny příchozí. Ty obvykle vážeme symetricky od místa zavěšení, a také zdobení volíme na obou stranách stejné. Jen dole bývá větší dekorace. Může ji nahradit i stuha, pro kterou platí pravidlo: čím menší průměr věnce, tím delší je stuha visící dolů (1 : 2 až 1: 5). Materiály na pokrytí korpusu jsou stejné jako v předešlých případech, jen se tu nabízí navíc kůra, mech, lišejník.
Možností je nepřeberně
Máte-li ještě dostatek energie, pusťte se do aranžování svícnů (na nich se může objevit i živý materiál), květináčů, talířů, misek, váz a skleněných válců, popřípadě zhotovování rohů hojnosti (kde zužitkujete zbylé seno - a nemusíte ho ani zakrývat).
Pokud bydlíte v rodinném domku, můžete si vyrobit girlandy na schodiště, jehlany na terasu nebo do haly, tapety do oken a na dveřní výplně (základ tvoří tapetovací lepidlo a kokosové vlákno). Fantazii se opravdu meze nekladou a možná se najde i nějaký ten malý pomocník. Navíc, každý výrobek je váš originál, a pokud se povede, potěší dvojnásob.