Foto: autorka

Vycházka po okolí Zlatých Hor – vánočně zimní

28. 12. 2018

Můj příběh Soutěž Do stovky

Autor: Jana Šenbergerová

Hodnocení:

(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 26.1.2019 13:16

Moc se mi líbí popisované procházky a ještě za odměnu pripocitane km. A ta káva musela chutnat dvojnásobně.

Alena Tollarová 2.1.2019 20:06

U nás byly vánoce na pravém nefalšovaném blátě a k výletování zrovna nelákaly. Tak jsem se ráda prošla zasněženým krajem, který vůbec neznám a trochu si představovala, jak jdu v chumelenici. Díky.

Dagmar Bartušková 30.12.2018 21:38

Mám ráda teplo, ale ráda jsem se na tu procházku s vámi vydala. Fotky super.

Alena Vávrová 29.12.2018 16:31

Moc fajn, Jano! Mně se ještě taková krásná procházka vyhnula, o to více se na ni těším.

Marie Ženatová 29.12.2018 15:50

Jani, díky moc za fotečky krásné zimní přírody...

Eliška Murasová 29.12.2018 08:49

Jani, díky za zimní procházku, to u nás nemáme.

Eva Mužíková 29.12.2018 01:17

Jani, díky za pozvání na procházku.

Marcela Broumová 28.12.2018 21:21

Zasněžená i tajemná procházka - Hadí louka má můj respekt. Barvitě popsáno, i s tou zaslouženou kávou v teple.

Věra Ježková 28.12.2018 18:38

Jani, díky za trochu virtuální zimní pohody. :-)

Elena Valeriánová 28.12.2018 16:11

Jani, já nemusím hledat v mapě. Já tu trasu vidím, stačí zavřít oči. Krásná procházka, já jsem toho letos moc venku nepobyla, zdraví nedovolilo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá