Foto: archiv autorky

A zase nový rok

3. 1. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Jírová 5.1.2019 00:02

Myslím, že podobný článek by napsal mnohý z nás. Prožila jsem Nové roky krásné, plné nadějí, ale i velmi špatné a beznadějné. Ale - nic netrvá v světě věčně, tak se mi vrátily Nové roky dobré a věřím, že jich ještě pár užiji.

Marcela Pivcová 4.1.2019 11:03

Svému Novému roku přeji, aby mi dal prožít všechny dny ve zdraví a v dobré náladě. A aby trval "opravdu tolik dní", které jsou mu kalendářem dány. Nějak se mi zdá, že v posledních létech je čím dál, tím víc kratší.

Olga Štolbová 4.1.2019 09:30

Ani já se s Novým rokem nebavím, však on mi zase přinese něco s čím si nebudu vědět rady. A tak občas bojuju, někdy se vezu, někdy si lebedím. Jsem šťastná, že jsem. Hani, a ty jsi vlastně také šťastná a spokojená, takže je všechno, jak má být. Moc hezké povídání... ♥

Hana Rypáčková 4.1.2019 08:42

Krásně jsi to popsala, s nadsázkou, humorem tobě vlastním. Přeji ti hodně světla do života i tvé krásné rodině. Připíjet si čímkoli s nëkým, s kým ti je dobře, moc ti to přeji...

Zuzana Pivcová 3.1.2019 18:52

Haničko, vzala jsi to pěkně od rány, hlavně ty kluky a chlapy, s typem humoru sobě vlastním. Ale mezi tou kritikou jsi nechala po pravdě zasvítit to důležité. Přeji Ti i nadále hodně světla, vlastně čím dál víc, a pozdravuji Anděla.

Hana Nováková 3.1.2019 14:36

Osud promítnutý do života nikdo neošálí, musí se vše brát jak to osud a život ruku v ruce připraví. Někdy je to hezké, někdy méně, ale žít se musí hlavně pro své děti a jejich děti a třeba i proto, že ráno vyjde slunce, bude bouřka, nebo bude poletovat sníh. Život rychle uteče a žijeme ho jen jednou, není na zkoušku a co bude pak? To jen Pán Bůh ví....

Naděžda Špásová 3.1.2019 14:29

Hanko, přečetla jsem to do konce. Chvíli beznaděj a pak už tam toho optimismu bylo víc. Máš hezkou rodinu, vůbec nejsi sama. Přeji ti, aby ti ten spolusdílející vydržel hodně dlouho. Já se pro jistotu s Novým rokem moc nebavím. :-)

Věra Lišková 3.1.2019 13:54

Rodina je to krásná, to se musí nechat. Jinak, chyby nasekal každý, můj výčet by byl ještě šťavnatější, škoda vmluvit. Budiž mi také omluvou, že děti si vedou celkem dobře, takže moje výchova nebyla zas tak špatná. Přeji hodně štěstí po celý nový rok a těším se na další Vaše psaní.

Jana Šenbergerová 3.1.2019 13:24

Hanko, já si to přečetla ráda a vůbec se ti nedivím, žes to napsala právě tak. Je-li na té fotce tvoje rodina, přeji nejen tobě, ale i jí do nového roku všechno nejlepší. Co to bude, si určitě dovedete vybrat sami. A ať to konečně všechno vyjde podle tvých představ. Nebuď nepřiměřeně skromná a dovol jim dostatečný rozlet, aby ti přinesly, po čem toužíš.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková