Vánoce v pravdě

Přečetla jsem to celé. Tohle bych asi nikdy nevydržela tak dlouho. Obětování se asi není moje silná stránka. Kdysi jsme byli s mužem na svatbě kolegyně, měla to taky na Vyšehradě a bylo to v listopadu. Podle svatby si myslím, že jste přibližně stejně stará, takže vám přeji spoustu hezkých let bez pánbíčkářů.

Jak na těchto stránkách už jedna čtenářka napsala, že "život každého člověka by vydal na román", ale ne každý v sobě najde odvahu o svých prožitých bolestech napsat, proto si Vás paní Anno za napsání tohoto článku nesmírně vážím. Píši to proto, že jsem o svém životě v minulosti také dost napsala a protože ne všichni pochopili, že člověka dokáže posílit víc to nesnadné, než to snadné, tak dodnes mě vnímají jako zakomplexovanou, méněcennou fňuknu, která si neví se svým životem rady, přestože tomu už dávno není a děkuji Vám za hezky napsaný článek.

Když syn mého bratrance "blbnul", všichni jsme se mu vyhýbali, můj tatínek s ním debatoval. Bylo to marný, bylo to marný. Naštěstí se zamiloval a byl vyléčený. Pak se tomu období smál, ale říksl , že tak bezstarostný jako jehovista už nikdy nebyl. Smekám , pro děti uděláme všechno.

Vážená paní, hluboce se před Vámi skláním. Vás článek i život je pozoruhodný, musíte být velmi silná osobnost, že jste odolala a nepodlehla vymývání mozku. Máte můj obdiv. Máme Jehovisty v domě a tak "trochu" vím o čem je řeč.