Vyprávění nádražní I

Pěkná vzpomínka. Na rozdíl od tebe jsem nikdy své jazykové znalosti nedotáhl do zdárného konce. Leč, domluvil jsem se všude. Čech se neztratí.

Jen tak dál Věrko, už se těším.

Hezký příběh ze života...

Děkuji. Mám radost, že se vám můj příběh líbí. Tenkrát mi ale do smíchu moc nebylo. Ještě bude jedno vyprávění nádražní a jedno letištní. :-)

Pobavila jsem se, díky.

Věrko, už se těším, co pro nás chystáš dál.

Bezvadný zážitek. Také jsem občas na někoho čekala na nádraží nebo na letišti. Vždycky to byli nervy, abych návštěvu nepropásla. Naštěstí vždy věděli, že má na ně někdo čekat a rozhlíželi se a neutekli. Těším se na další.

Tak, Frau od ježka, to je moc hezky napsané. Jsem zvědavá na další. Kdysi, ještě na Barrandově, jsem byla pracovně v NDR a pak jsem s Němci přišla do styku ještě párkrát. Chodila jsem léta na němčinu, ale mluvila jsem vždycky jen v mírně podroušeném stavu, kdy jsem se přestala stydět. :-)

Pěkně zpracované, těším se na další. Ano" Frau von Igel" nemá chybu. Ještě že ti nestačila zkomolit třeba ten kabát. To by byl fakt nářez - Frau von Ro"t Mantel.

Článek mi připomněl jedno z prvních setkání s německými obchodními partnery. Moje němčina byla v té době pouze ve fázi obchodní korespondence a konverzace, společenská komunikace se občas zadrhla. Pánové pauzy vyplňovali různými vtípky a nejvíce se smáli, když příjmení svých manželek začali česky přechylovat. S německými partnery jsem zažila později mnohá dobrodružství včetně letu helikoptérou do Berlína. Nepopsatelný zážitek, ještě mám fotografii jak s šéfem pózujeme před "hubšraubrem." :-)