Z archivu Muzea MB

Klub

6. 2. 2019

Můj příběh

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 7.2.2019 08:49

Františku jaké jsou to krásné vzpomínky na mládí, kdy nám toho rodiče nemohli moc dát a přesto jsme byli šťastní. Připomněl jste mi moje eru bruslení na slajfkach, na pivovarském rybníku a jak jsem záviděla holkám, co měly na nohách bílé kotníkové botky s bruslemi. Bylo to moc hezké dětství , bezstarostné a snad děti více držely pohromadě lítaly spolu venku to se nedá porovnat s dnešní dobou.

Alena Vávrová 6.2.2019 21:03

Bruslení a krasobruslení jsem milovala od dětství. Děděné křusky+šlajfky, přetahování o kličku s bratry, kteří tu svou stále ztráceli, džeksny na dědečkem šitých kotníkových botkách -po st. sestře. Na ty bílé krasobruslařské jsem si musela sama ušetřit a pak jsme je jely s kamarádkou shánět a byla to pěkná anabáze. My měli sice jezero, ale nebylo to pokaždé moc bezpečné, tak jsme se rády chodily předvádět i na kluziště dokského hokej. klubu u hřbitova. Jako dospělí jsme na sídlišti v zimě dělali kluzišťátko z velkého děts. pískoviště...moc ráda jsem si také zavzpomínala, díky.

Věra Ježková 6.2.2019 16:57

Františku, hezké vyprávění. V souladu s představou, kterou o vás mám. Bruslila jsem ráda.

Zdenka Soukupová 6.2.2019 13:06

Ach jo, kdeže loňské ledy jsou.... U nás jsme bruslili na rybníku. Když zamrzl, kluci si vyznačili větší část ledu pro sebe na hokej; nám holkám laskavě ponechali menší kus na "krasobruslení". Začínali jsme taky všichni na šlajfkách, botám k těm šlajfkám se u nás říkalo křusky. Pane Františku, jako bych na tom ledě byla s Vámi...

Dana Puchalská 6.2.2019 12:25

Parádní vzpomínka. Já měla taky šlajfky jako snad každý z naší generace. Učila jsem se na nich na dětském hřišti, které každou zimu pokropil tzv. šedý mor. Bylo to fajn, ale umět na Štvanici kolem mant'áku, to byl sen každého z nás. A ty zmrzlé prsty a mokrý kolena snad měl každý z nás. První bílé brusle se zoubky jsem dostala asi ve 13 letech. Mírně použité, ale to nevadilo.

Jaroslava Handlová 6.2.2019 12:13

Tvoje hezká vzpomínka mne vrátila do dětských let, kdy jsem taky chodívala bruslit. Šlajfky mne rovněž neminuly, jen místo kanad jsem obdržela bílé krasobruslařské boty s bruslemi s těmi zoubky vpředu. Zpočátku to bylo pádů. Ale jinak radost - vedle našich piruet a skoků, hráli kluci hokej. A podobnou boudu jsme u nás měli na rybníku Hastrman, kam jsem chodila nejraději. Díky za připomínku starých dobrých časů.

Mirek Hahn 6.2.2019 12:13

Jako bych tam byl. Taky jsem něco odbruslil na rybníku a párkrát, při velkých mrazech, i na potoce.

Zuzana Pivcová 6.2.2019 11:26

Mám ráda všechna Vaše vyprávění. Jsou bezprostřední a taková normálně lidská a pozitivní. A myslím, že jste takový celý život. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková