Můj strýc podplukovník Karel Otta

To je knižní příběh. Jistě jsi jakájsi taky po něm..

Jindřiško jsi určitě hrdá na svého strýce.Před takovými lidmi nelze jinak než smeknout , prožil bohatý život a konečny život prožil ve svobodě. Tolik statečných lidí bojovalo a zemřelo za lepší život, pro nás všechny, měli bychom si toho velmi vážit. Dnes žijeme v klidu a míru a přesto chceme víc a víc ,zapomíná se na skutečné lidské hodnoty.

Jindřiško, je dobře, že jsi nám o tvém strýci napsala. Na takové lidi se nesmí zapomínat. Čest jeho památce.

K. Otta zasluhuje určitě zasluhuje naše uznáni a úctu. Ano, byli to stateční muži. Také mi připadá, že dnes takoví už nežijí. Ale buďme spravedliví - kdybychom byli na místě našich dnešních mladých mužů, myslíte si, že bychom žili jinak než žijí oni? Nejsem o to přesvědčená. To ale nezmenšuje můj obdiv k našim hrdinům.

Skláním se před takovým člověkem, ve srovnání s jeho životem si připadám, že jenom proplouvám. Díky Jindřiško.

Čtu a je mi, jako kdybych se vrátila ke své práci v archivu a chystala pro někoho do studovny dokumentaci příslušníka západního odboje. Klasický osud jednoho z těch, kteří dobrovolně, tedy ještě před vyhlášením branné povinnosti 28. 10. 1939 v Paříži, odešel za hranice a v Polsku vstoupil do tzv. Polského legionu. Někteří odtamtud ještě stačili zmizet do Francie, jiní padli po vypuknutí války do sovětského zajetí (podivné, že?, ne do německého). Ze zajateckých táborů v SSSR se pak dostali buď na Stř. Východ nebo k Buzuluku, kde vytvořili základ pozdější Svobodovy armády. Tvůj strýc byl z těch bohužel méně šťastných, který se dostal k západnímu odboji, a ačkoliv patřil k hrdinnému letectvu, které bojovalo z našich zahraničních vojáků nejvíc a nejdelší dobu, čekal ho po válce cejch nepřítele vlasti, infikovaného Západem. Jsem dodnes šťastná, že jsem měla díky práci v archivu a spolupráci se Svazem čs. letců možnost v 90 letech ještě hodně těchto hrdinů včetně zahraničních poznat na různých akcích. Škoda, že mezi nimi nebyl i pan pplk. Otta. Pro zájemce připomínám svůj někdejší článek Má setkání s válečnými letci. Díky, Jindro.

Jindřiško, musel to být skvělý člověk. A moc hezký.

Pořád se objevují informace o statečných Češích. Čest jeho památce.

Vzpomínám si na film o Tobruku - všichni tam byli velmi stateční! Strýc se i přes veškeré útrapy dožil 74 let. Ano, na takové lidi se vzpomíná s úctou!

Ano čest jeho památce. Byl to statečný muž.