Šel dráteník po silnici

Věrko, moc se mi to líbí, mám řemesla ráda. Drátování jsem viděla ve skanzenu Vísecká rychta v Kravařích na Českolipsku. Z dětství znám od babičky výraz "pasťurky na myšurky", které jí dráteník ze Slovenska nabízel.

Děkuji vám. Líbilo se mi, že výstava je neobvyklá. Neměla jsem na mysli vystavení exponátů ve vitrínách, ale to, že prosklenými stěnami chodby do nich vnikalo světlo. Jani, tvoje poslední věta je skvělá.

Dráteníka jsem zažila jednou ve skanzenu Veselý Kopec na Chrudimsku. Tvoje fotky jsou super.

Věrko, vyvolala jsi ve mně vzpomínky. Moje maminka měla doma několik odrátovaných hrnců, byly velmi oblíbené, nevím kam přišly... Hezký příspěvek jako vždy. Díky.

Moc hezky jste nám přiblížila drátenické řemeslo. Vyvolalo to u mně vzpomínku na dětství, kdy se asi třikrát za rok objevil u nás pán, který vyvolával "drátovat, flikovat" a lidi mu nosili džbánky, hrnce,kastroly. A my, hlouček dětí pak sledovaly jak to doslova na koleně spravuje. Drátkování je mi blízké. Dcera mnoho let odrátkovává kamínky, jak obyčejné, tak drahé, a z drátků a korálků vytváří stromečky, kvítečka, srdíčka atd.

Když jsem byla malá, několikrát u nás podomní dráteník byl. Babička měla odrátovaný nějaký kamenáč (keramický hrnec). Věrko, tvoje reportáže z výstav jsou vždycky výstavní.

Skoro ve všech muzejních sbírkách je návštěvník, pokud je to vůbec dovoleno, nucen fotit přes sklo. Ty máš obrázky moc pěkné a hlavně názorné. Pamatuji si, že babička s dědečkem měli kdysi nějaký zadrátovaný hrnec. Kromě uvedeného Škroupa jsem však o tomto řemesle v jiné souvislosti neslyšela, až nyní.

Věro, krásné kousky, děkuji že jste se podělila s výstavou a fotky jsou prima, není se za co omlouvat..

Zajímavé. Nejvíc se mi líbí zdrátovaná keramika. Babička měla ještě nějaký zdrátovaný zelák.....

Věro díky za zajímavý článek a úžasné fotky.