Ilustrační foto: pixabay.com

Policie v akci

25. 2. 2019

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 27.2.2019 21:50

Doporučuji Vám vyměnit Žižkov za Brloh, ovšem možná by se Vám po těchto zážitcích stýskalo. V tom případě by bylo nejlepší pořídit si velkého psa.

Jiří Libánský 27.2.2019 10:44

V seriálu Policie v akci jsem také hrál. Kdybych tušil, že se na to někdo dívá, hrál bych líp. :-)

Jana Šenbergerová 26.2.2019 18:34

Také vás tu ráda "vidím". Jsem sice nepražská, ale civilizovaná, a proto je mi všech civilizovaných Pražanů upřímně líto. Občas mi trochu vadí, že se někteří obzvláště silně civilizovaní snaží vnášet svou civilizaci do té naší venkovské divočiny.

Danka Rotyková 26.2.2019 16:12

Zajímavý článek. Také nebydlím v centru Prahy, tedy ani na Žižkově, ale za setmění se sama bojím všude. Proto, pokud je to možné, ven chodím pouze za bílého dne. A když jsem venku sama, mám i zvukový alarm, alespoň něco pro lepší pocit.

Olga Štolbová 26.2.2019 10:51

Ahoj Miloši a díky za důležité zprávy. Také se za tmy nevydávám z domu, ale na nákupy ještě mohu chodit parkem, zatím je tu bezpečno, jen občas hrozí srážka s cyklistou. Naštěstí nebydlím na Žižkově. Těším se na vaše nové zprávy ze Žižkova. ♥

Jana Kollinová 26.2.2019 10:28

Potěšilo mě, že jste přežil všechny útoky a nástrahy naplavenin a jiných kriminálních živlů soustředěných na Žižkově. Obdivuji vaši osobní obranu, kterou by pochválil určitě i Chuck Norris. Jsem ráda, že opět píšete a těším se na pokračování.

Zuzana Pivcová 25.2.2019 20:24

No, jestli máte opravdu takový zážitek, že jste se musel bránit úderem z juda, tak to Vám tedy vážně nezávidím.

Dana Puchalská 25.2.2019 14:21

Sláva že se pan Miloš opět ozval. Už jsem vyhlížela směr Žižkov a pořád nic, až teď. :-) :-)

Soňa Prachfeldová 25.2.2019 13:37

Pane Nekvasile, mám radost, že jste pořád mezi živými ! A pobavil jste mě. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková