FOTO: autorka

Naše cesta za menhirem

1. 3. 2019

Můj příběh

Autor: Dana Puchalská

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 3.3.2019 17:03

Alenko T. Je tam krásně..... To víš Šumava.

Alena Tollarová 3.3.2019 17:00

Já jsem zprvu myslela, že jde o hádanku, protože jsem nenašla, kde tento menhir leží. Kamenného pastýře najdete u Klobuk poblíž Panenského Týnce. Psala jsem o něm myslím v článku Nedělní zimní výlet za tajemnem - nebo tak nějak.

Jana Šenbergerová 3.3.2019 14:44

Prastaří mlčenliví svědkové naší historie.

Soňa Prachfeldová 2.3.2019 06:47

Obdivuji tyhle přírodní úkazy, v šumavských lesích je navíc spousta nádherných velkých balvanů, když na ně za svítí slunce jsou tajuplné a plné zvláštních odlesků

Zuzana Pivcová 1.3.2019 21:38

Aha, tak to byl Kamenný pastýř u Klobuk poblíž Slaného.

Zuzana Pivcová 1.3.2019 21:32

Kromě nepravých menhírů u botanické zahrady v Troji jsem zažila jen jeden poblíže Panenského Týnce, ale teď mi vypadl název obce. Jeli jsme tam na motorce, byl u pole. Soňa nebo Ála budou vědět.

Hana Rypáčková 1.3.2019 20:56

Fotka je stejná jako v le webovsch stránkách, úplně ze stejného místa s tím kmenem.. Je to z Javorníku směr na Strašín. Pižlík o něm psala a nějak ho hledali. Teď se penziony snaží nalákat hosty a cesta k němu je označena..

Eva Mužíková 1.3.2019 19:13

Nikdy jsem se s takovým kamenem nesetkala. V našem parku mám svůj strom - HABR. Zrovna dnes jsem z něj čerpala úžasnou energii. Umím to.

Jitka Hašková 1.3.2019 15:57

Zajímavý kámen i místo.

Věra Ježková 1.3.2019 14:10

Tam se určitě nedostanu. Menhiry mají něco do sebe. Ale ne ty „pseudo“, různě aranžované v posledních letech.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá