Mým rodným městem je město ležící po obou březích řeky Labe, jehož slávu proslavil krom jiných především František Kmoch. Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině. Ano, je to tak. Dnes se však již město rozrostlo do daleka po obou březích, takže ta rovina se pomalu zastavuje mohutnou výstavbou, a to jak bytovou, tak i průmyslovou a obchodní.
Na fcb je skupina Můj Kolín, kde se pravidelně objevují historické snímky města z minulého i předminulého století. Moje maminka i já někdy nemůžeme poznat, kde se místo z té dávné doby nachází. Vydávají se publikace, jako např. loni vyšly Pohledy na Kolín, předloni vyšly Proměny města Kolína, patřící k mým oblíbeným, jsou opravdu dobré. I mamince jsem je darovala na vánoce a udělala jí velkou radost. Publikací si připomněla roky svého dětství a mládí. Světlo světa spatřily obě publikace jen díky hrstce těch, kteří vynašli tyto poklady v podobě snímků nebo různých dokumentů na půdě či v albech po rodičích či prarodičích a s námi se rozhodli o ně podělit. Patří jim za to velký dík.
Kniha Pohledy na Kolín bude ještě lepší, budou zde ty nej, nej pohlednice které lze najít v soukromých sbírkách, jak avizovali autoři. Tak jsem se těšila a kniha překvapila. Je fakt nádherná. Každý z nás by měl znát své rodné město, místo a být na něj hrdý. Je totiž součástí našeho života. Vážím si i lidí, kteří renovují staré historické objekty, které nám a dalším generacím tak zůstávají v citlivě obnovené podobě zachovány.
Jeden z mých bývalých kolegů koupil v roce 2004 hodně starý přístavní domek na břehu Labe. Bohužel, v dosti zuboženém stavu. Domek vznikl při regulaci řeky Labe někdy kolem roku 1926 a ukrýval v sobě malou vodní turbínu, která sloužila k dodávce průmyslové vody pro potřeby Zámeckého pivovaru.
Ve svém nabitém čase si udělal hodinku čas pro svoji kamarádku, a tak jsme si při vínečku mohli o jeho snu popovídat. To, co z ruiny vybudoval, je hodno ocenění a zveřejnění.
Svým podnikatelským záměrem vdechl do té doby poměrně zanedbanému levému břehu Labe zpět život. Objekt pojmenoval příhodně Marina. Místo mu učarovalo, když kolem projížděl s kočárkem, ve kterém měl svého malého syna. První ostré jarní slunce nasvítilo Zálabskou skálu a věž zvanou Práchovna a on si řekl, že by bylo fajn dát si tu pivo. Původně to měla být kavárna, kde byste si dali malé občerstvení, kávu nebo již zmíněné pivo. Během rekonstrukce, která nebyla vůbec jednoduchá (objekt se nachází na příkrém břehu a je v ochranném pásmu jak Českých drah, tak i Povodí Labe), se však věci vyvinuly, tak, že se objevil Václav Říha (finalista soutěže Masterchef), který projevil zájem vybudovat v Marině restauraci. Protože však velikost objektu provozu plnohodnotné restaurace příliš nepřála, rozhodl se po necelých dvou letech svou činnost ukončit. Později se restaurace vrátila k původnímu, skromnějšímu zaměření a změnila se na Café a bistro Marina. Interiér vás uchvátí retro stylem padesátých let a cítíte se v něm velmi dobře. Nejen interiér byl zveleben, ale i na zábradlí u terasy přibyly muškáty a bylinky, v okolí Mariny byly umístěny tři velké květináče (z rozhodnutí Povodí nelze do břehu sázet stromy přímo), které byly osázeny akáty. Toto rozhodnutí vítám, neboť zeleně není nikdy dost. K objektu můžete přijet nejen autem, kolem, skútrem, i tím vodním, ale i na lodi, a to motorové či na ruční pohon, neboť zde majitel vybudoval velkorysé molo, které slouží nejen k občerstvení, ale i příznivcům vodního turismu.
Příjemný interiér se snoubí s chutnou krmí a vstřícnou obsluhou. Můžete zde doplnit tekutiny jak nealko, tak zahnat žízeň skvěle ošetřenou plzní nebo ochutnat vína ze známých vinařství. V poslední době je nabídka rozšířena o celou řadu kvalitních rumů a nebo ovocných pálenek, které dodává Lihovar Žufánek. Ke konceptu bistra Marina sestavil jídelníček několikrát oceněný šéfkuchař pražské restaurace Grand Cru a nyní porotce soutěže Master Chef Jan Punčochář. Na něm najdete jak masa na gril, italskou bruschettu, domácí česnečku s tvarůžkem, tak i další dobrůtky studené kuchyně. Na své si přijdou i milovníci salátů. Ke kávě můžete dostat zmrzlinu, lívance či originální čokoládový fondant. V sezóně se griluje i na mole, což má svůj půvab zejména pro milovníky řeky. Jídelníček se průběžně mění, a tak pokud se rozhodnete navštívit Marinu, zaměřte pozornost na fcb profil Mariny.
Kapacitní možnosti bistra jsou rozděleny na vnitřní prostor ve dvou podlažích asi 40 míst. Na terasu s krásným výhledem na protější břeh a řeku se vejde asi 30 hostů. Na mole je dalších osm stolů se slunečníky. Pro ty, kteří by zde chtěli uspořádat nějakou svou oslavu nebo akci, je personál připraven vyjít vstříc v rámci stavebních limitů Mariny.
V sezóně 2019 chce Marina oživit svůj provoz nějakým menším, tématicky zaměřeným hudebním vystoupením, a to buď přímo na mole nebo na terase.
Novinkou v provozu Mariny byla v roce 2018 otevřená půjčovna krásných dřevěných pramiček s dlouhými vesly, opatřených na dálku svítícím červeným lakem.
Je zde nádherné posezení v každou roční dobu, protože řeka a příroda nejen kolem Mariny, ale i co oko dohlédne po obou březích Labe, se během roku mění. A nejen příroda, po Labi plují říční lodě s nákladem sem tam, za Marinou sviští vlaky ve směru Praha, Havl. Brod, Brno a ještě dál a zase zpět. Oboje pak zaujme zvláště děti, ale nejen je.
Za horkých letních dní od Labe příjemně vane mírný, vlhký větřík, od západu se mnohdy kupí oblačnost, značící blížící se bouřku, ale nemusíte se ničeho obávat, nebude na vás pršet a tu nepohodu můžete sledovat třeba při kávě z malé domácí pražírny a nějaké sladké mňamce za oknem Mariny. Déšť bubnuje do střechy, na Labi se dělají od kapek kolečka, s letitými topoly u Radimského mlýna si vítr pohrává jak s párátky. Blesky šlehají na všechny strany, ale bouřka se přežene a zase zasvítí slunce. Zkrátka letní čas. Než se nadějete, během chvilky opět ožije hlavně pravý břeh lidmi sportujícími na kolech, koloběžkách, in-line bruslích, či na vycházce do klidu labské přírody. Lidé vyrazí na pramičkách, ti zdatnější na motorových člunech, občas lze zahlédnout odvážného plavce. Zkrátka letní posezení u vody s krásným výhledem na Formánkův nebo Radimského mlýn, Práchovnu, Zálabskou skálu či Masarykův most. Z náhonu pod mostem šumí voda, slunce se pomalu sklání nad obzor a vy si užíváte ten pravý odpočinek.
Chtěla bych Láďovi poděkovat za jeho čas, který mi věnoval, a popřát mu, aby i jemu se splnily další sny tak, jak tomu je v případě Mariny na břehu Labe. Svým konceptem tak vrátil život na břeh Labe i samotnou řeku. A za to mu patří dík nejen od Kolíňáků, ale jistě i od těch, kteří do těchto míst zavítají.
Všem, kteří sledují web i60.cz a žijete v okolí Kolína, Kutné Hory, Čáslavi, Poděbrad či Nymburka, zkrátka z blízkého či vzdálenějšího okolí Kolína, či jen budete Kolínem projíždět, zastavte se nebo si udělejte výlet na odpoledne, oddechněte si, pokochejte se řekou Labe a přírodou na obou jejích březích. Vychutnejte si pozdní oběd, večeři, dvojku vínečka či jen presso v příjemném prostředí s milou obsluhou.
V letní sezoně si pak můžete vypůjčit červenou pramičku a třeba se svojí milou brázdit poklidnou hladinu Labe a přitom se vyznat ze svojí nestárnoucí a neutuchající lásky k ní. I takto se v seniorském věku dá prožít jedno letní odpoledne.