FOTO: Alena Tollarová

Příběh na 50 slov: Je naše

12. 3. 2019

Je tu již od 10. století. Je bohatá, hravá, tvárná, laskavá i rázná. Těžká k naučení. V historii několikrát utlačovaná a vybojovaná. Pro mnohé samozřejmá. Je s námi od prvního do posledního dne života. Je odrazem našeho myšlení. Někdy příliš podléhá cizím vlivům. I na nás záleží, jaká bude. Čeština.

Foto: Alena Tollarová

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(4.9 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jan Zelenka 6.10.2019 00:28

Krátké, výstižné, emocionální.

Libor Farský 14.3.2019 08:59

Naše čeština také nabízí mnoho možností pohrát si s ní v duchu typického českého humoru. A nemusí být zrovna rozmarné léto. Jsem moc rád, že se nás na zde sešlo víc, kteří to oceňují. Děkuji.

Dagmar Bartušková 13.3.2019 22:35

Super! Češtinu miluji.

Blanka Macháčková 13.3.2019 21:26

Je opravdu těžká. Celý život s ní bojuji. Stále nade mnou vítězí. Ale ty to s ní hezky umíš.

Věra Ježková 13.3.2019 09:59

Děkuji znovu. Hani, ano, říkali. Ale nechápu to.

Hana Rypáčková 13.3.2019 09:26

Taky vám říkali: Mluv, jak ti zobák narostl?

Elena Valeriánová 13.3.2019 06:46

Pocházím sice ze slovenských rovin okolo Nitry, ale češtinu miluji a nedám na ni dopustit. Vždyť ji používám nůž od svých šesti let.

Alena Tollarová 12.3.2019 20:00

Mateřštinu mám ráda, stejně jako můj rodný kraj s Řípem. Věrko, koukám a jsem potěšená fotkou, která už dávno zmizela kdesi v minulosti FD a Ty sis dala práci a našla si ji. Díky.

Soňa Prachfeldová 12.3.2019 17:17

Náš mateřský jazyk je lahodný, vtipný, mnoho výrazů, nenechme si ho zkazit.

Jana Šenbergerová 12.3.2019 17:01

Věrko, vidíš, jak nevidím. Jste dobrá dvojka slovem i obrazem.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

O Kubovi, nejhodnějším pejskovi

Nedávno jsem si prohlížela rodinné fotky a fotky ze synovy výstavy a našla jsem jednu, kde spí pes v lese. Pod fotografií byl titulek SEN. Kdysi tu fotku někdo označil jako kýčovitou, ale syn k tomu napsal, že pro něho jako autora je to záležitost velmi osobní. K tomu já přidávám celý příběh.

Jana Tulejová

Jak se mi líbilo v nemocnici

Jste normální? Tak by asi zněla vaše otázka na moje konstatování. Možná ne, jak se to vezme... Tak…

Jana Hošková

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

U hrobu

Neznáte-li Mirka Mezeru, tak to máte obrovskou škodu! Kdo se s ním dá do řeči, docela určitě se zasměje. Býval celý život nadšeným řidičem autobusu, napřed podnikového v zemědělském družstvu, potom linkového. Všichni jsme s ním rádi jezdívali, vždycky bylo v autobuse veselo.

Rostislav Mraček