Na návštěvu prarodičů nám nezbývá čas, říkají Češi
Ilustrační foto: ingimage.com

Na návštěvu prarodičů nám nezbývá čas, říkají Češi

11. 3. 2019

Téměř 32 procent lidí navštěvuje své prarodiče maximálně čtyřikrát ročně. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele internetu netbox, který společnost dělala mezi svými příznivci.

Do šetření se zapojilo celkem 1644 lidí, kteří začátkem letošního roku vyplňovali dotazník na webových stránkách společnosti. „Průzkum úzce souvisí s naší jarní kampaní, která říká, že internet tu bude i zítra. Chceme tak lidem ukázat, že není na škodu se na chvíli od internetu odpojit a věnovat se jiným činnostem. Online svět tu pro ně bude pořád, ale jiné zážitky můžou být pomíjivé,“ uvedl marketingový ředitel netboxu Lukáš Pazourek.

Nejméně jsou podle průzkumu v kontaktu se svými prarodiči lidé ve věku od 39 do 45 let. Skoro 11 procent z nich za prarodiči nejezdí vůbec, i když je stále má. Dalších 11 procent lidí v tomto věku se za příbuznými vypraví maximálně čtyřikrát ročně. „Tato generace je hodně časově vytížená. Většina z nich má vlastní rodinu, které se musí věnovat, zaměstnání a zájmové aktivity. Lidé v tomto věku mnohdy obtížně hledají čas na návštěvu vlastních rodičů, natož prarodičů,“ vysvětlil psycholog Michal Hummel.

Jeho slova potvrzuje také Andrea Mikulášková. „Mám dvě děti, já i manžel navíc pracujeme na plný úvazek. Moc času na návštěvu širší rodiny nám nezbývá. Za manželovým dědou jezdíme jen na Vánoce,“ přiznala čtyřicetiletá žena.

Lidé mezi 27 a 38 lety se většinou s prarodiči stýkají pravidelně. Alespoň jednou za měsíc za svými příbuznými zavítá téměř 37 procent z nich.

Ještě víc lidí, kteří se za prarodiči vypraví, je ve věkové skupině od 16 do 26 let. Každý měsíc svoji babičku nebo dědečka navštíví skoro 60 procent z nich.  „Nikdy nezapomenu na letní prázdniny strávené u babičky na vesnici. Jezdila jsem tam moc ráda, pomáhala jsem jí péct buchty a krmit slepice. Do dneška mám s babičkou krásný vztah a jezdím za ní společně s rodiči každý druhý víkend. Beru s sebou i svého syna. Chci, aby věděl, že kontakt s rodinou je důležitý,“ řekla pětadvacetiletá Dita Krouželová.

Podle studie, kterou v roce 2015 zveřejnil britský deník Daily Mail, však potřebují starší lidé své příbuzné vídat minimálně třikrát týdně. Mají pak o padesát procent větší šanci, že se u nich nerozvinou deprese.

Podle Hummela je důležité, aby se lidé stýkali se svými prarodiči. „Pro starší lidi je tento typ kontaktu nesmírně důležitý. Dává jim do jisté míry chuť do života a pocit vztahového zakotvení,“ myslí si psycholog.

Majitelka brněnské pečovatelské služby Pečujeme o druhé Alena Zmrzlá se domnívá, že se většina seniorů cítí osamělá. „Lidé, o které se staráme, vítají každý kontakt. Jsou vděční, pokud za nimi někdo přijde a věnuje se jim,“ popsala své zkušenosti.

rodina senioři
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marta Badalcová
Někdo hledá důvody někdo způsoby,vždy bylo a bude 24h za den,naši předci dřeli od rána do večera na polích ,okolo zvířat a přesto na své rodiče čas měli tak asi tak
Soňa Prachfeldová
Není to lehké, pokud bydlí děti a vnoučata daleko . Při dnešní vytíženosti to zřejmě každý řeší, jak se dá. Ovšem zastávám také rčení, co kdo zasadil, to také sklízí. Pokud se v minulosti prarodiče věnovali svým vnoučatům, tak ti v dospělosti na ně též nezapomínají. Děti odkoukají od svých rodičů a vidí velmi jasně, jaké vztahy vládnou v rodině. Osamělost je ve stáří pro lidi těžká a cítí se být již naprosto nepotřební. Potřebují vidět zájem, pochopení . Vždyť i ti mladí zestárnou a budou třeba na tom jednou také tak. A nechtěli by být tak odstrčeni a někde na pokraji rodiny. Vztahy je důležité pěstovat a udržovat pro obě strany po celý život.
Pavla Žídková
Ono je to docela problém, dneska spousta dětí a vnoučat bydlí dost daleko od původního domova. Chtít po někom, aby s dvěma dětmi jezdil z Prahy , Aše nebo Plzně do Frýdku-Místku a Havířova každý měsíc není reálné. A když nejezdí rodiče, jak se pak mají naučit jezdit vnuci? Máme jednu rodinu blíže, druhou dále. Ti bližší k nám jezdí zatím rádi (3-6-12 let) a co 4-5 týdnů, ti vzdálenější v obdobném věku skoro vůbec, 3x-4x za rok max. , a také si s nimi méně rozumíme, ač s jejich rodiči (našimi dětmi) vycházíme velmi dobře. Co bude za dvacet let, to si ani netroufnu hádat, manžel plánuje pečovatelák...
Věra Halátová
Šetření se zúčastnilo 1644 lidí. Je to velký "vzorek" z celkové populace? Já bych to nesváděla na dobu. Jezdila jsem k babičce na prázdniny. Když jsem měla 13 a více, tak mne přitahoval víc sport a společnost s tím spojená, než babička. Vnuka mám jedenáctiletého. Zatím za mnou chodí rád. Za rok nebo dva asi změní názor. Bude potřebovat svou společnost a těžko bude chodit za mnou, starou bábou, která mu bude povídat, co jí kde bolí a píchá? I když spolu bydlí v jednom domě dvě a více generací, tak bydlí každý ve svém, max. se potkají a pozdraví. Pochybuji, že mladí, kteří chodí do práce, mají děti a spoustu povinností, přijdou za dědečkem nebo babičkou, aby si vyslechli jejich nářky. Moje heslo: hlavně nikoho neobtěžovat. Přijde, odejde. Nepřijde, neodejde. A žádné statistické šetření ničemu nepomůže.
Antonín Nebuželský
No, nějak je Ta doba jiná. Spíš přijdou holky kluci tohle moc neřeší.. Ale oni na to časem přijdou. Nicméně, máme vedle dceru, ta k nám dává klučíka, pro radost :-)
Eva Stoklasová
Já si myslí, že když se chce, tak jde vše...Samozřejmě když bydlí hodně daleko, tak je to horší. Ale dnes je "módní" říkat, že - nestíhám. A tak staří rodiče jen čekají až na ně zbude chvilka času.
Jana Šenbergerová
Vůbec se Čechům nedivím, na Moravě je to stejné. Teď vážně. Asi ještě nejsem dost stará, protože ani když jsem byla sama, nepokládala jsem to za nějakou újmu. Nebyla jsem závislá na rodičích, nejsem závislá na "dětech", i když vnoučata bych ráda viděla častěji, ale z jiných důvodů, než proto, že bych se cítila sama.
Dana Puchalská
Statistika věda je.......
Jana Kollinová
Statistiky děsí! Jakmile se citlivé téma seniorů začne prezentovat statistickými údaji je to kámen úrazu = citového zranění seniora čtenáře, který ještě netuší, co ho čeká od vnoučat. Za sebe chci čtenáře povzbudit. Vnoučata dokáží v mnoha případech navštěvovat prarodiče častěji než jejich rodiče. Problém nastává, když je senior na někom natolik citově závislý, že si vyžaduje větší porci pozornosti než si zaslouží.
Danka Rotyková
Chápu překážky, které dnešní styl života přináší. Rozhodně nechci do budoucna svým nejmilejším působit jakékoli výčitky, že na mne nebudou mít čas. A proto jsem si zajistila samostatné bydlení ve vedlejší ulici. Moc dobře si totiž pamatuji na to, kdy jsem také "nestíhala" a permanentně jsem byla unavená.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.