Po zimě jsme znaveni a smutek v nás sedí,
přesto s velkou nadějí vstříc jaru každý hledí.
Zima je za námi i se svou podlostí,
jaro nás vždy vítá laskavou milostí.
Pak v barevné paletě zamíchá karty,
a sluneční paprsek hned líbá mě na rty.
Já najdu si přístav v jarní teplé náruči,
nikdo už nebude v mrazivém područí.
Jaro je naděje na nové lásky,
jaro je pohádka a ptačí hlásky,
je to čas radosti a velkých plánů,
a ptačích písniček, co ozývají se k ránu.
Přijď už k nám jaro, ty múzo milenců,
vyžeň zimní zásoby ze sněžných kredenců,
a tužkou barevnou namaluj květ
jsi naší nadějí, že zkrásní nám svět.
Tak pojď a vítej...