Magnetická anomálie aneb Kde auta sama jezdí do kopce

No, pár zájezdů "normálních" bylo, Soňo. Ale je fakt, že nás nebaví válet se celý den u bazénu nebo moře.Když už někam vyrazíme, chceme toho vidět co nejvíc a předem si uděláme itinerář. Ale úkazy zvláštní jsme, dost často se něco vyvrbí...asi je nám to souzeno :-))

Tak to je zvláštní úkaz. Jano , kam jedete, vždy je to jedno velké dobrodružství, Vás by snad ani běžné zájezdy nemohly bavit. Anebo určitě by se něco přihodilo ? :-)

Souhlasím. A to jsem se večer před tím výletem bavila s řeckým průvodcem a vyprávěla mu, že mám špatnou orientační schopnost a i v cizině se ztrácím, ale pak "se zase najdu". Když měl autobus druhý den pokračovat v cestě, hlásili cestující, že jedna paní chybí. Průvodce se prý zeptal, jak vypadá, a když vyslechl popis, ůdajně řekl: Jedeme dál, ta se vrátí sama. :-D

Jsem moc ráda, že jste se ozvaly a potvrdily, že si nic nevymýšlím :-)) Ještě že tam za nás nebyla ta smečka toulavých psů ! Anomálie mi úplně stačila...Zuzko, nějak se mi zdá, že jste mi podobná...teda v tom ztrácení. Já jsem totiž schopna bloudit všude a kdybych s sebou neměla svého "statného opečovávatele", tak jsem nějakou Livithru vůbec nenašla. :-))

Děkuji za připomenutí.Vnučky jedním prstem tlačily auto do kopce-aby se dalo natočit jejich sílu.Moc hezky se čtou tokové příhody.

Byli jsme tam s manželem , dobře si to pamatuji, prostě záhada. A bylo mi z toho úzko..Trochu to bylo umocněno smečkou toulavých psů, když jsme svačili, byli agresivní, všechno jsme jim naházeli a byli ten den hlady...Vodu jsme jen nechali kutálet ve flašce, tak jsme neumřeli žízní... V Leptokárii jsme pobývali často, jezdilo se tam vlakem.. Taky mne takové cestování sólo a šmejdění moc bavilo. Díky za sdílení.

Jano, Vaše články čtu ráda a baví mě se vším všudy. K tomu magnetismu následující: Asi před 13 lety jsem byla na dovolené na tzv. Olympské riviéře a měli jsme fakultativní výlet na Olymp a průvodce nám sliboval ten zvláštní úkaz. Samozřejmě jsem se těšila, ovšem cestou jsme měli zastávku, myslím v té Leptokárii, šli jsme do nějaké soutěsky a také na trh, byly tam dlouhé ulice a desítky zaparkovaných autobusů. A já jsem se tam ztratila. Když už jsem usoudila, že mi ujeli, šla jsem na policejní stanici a informovala se, jak a čím se vrátit "domů". Pak jsem jela s přestupováním linkovými autobusy asi 60 km. A tím pádem jsem magnetickou záhadu neviděla. Ale lidé z výpravy ano. :-D