České děti nechodí do lesa. Jak to změnit?
Zájem o návštěvu lesů klesá po celém světě. Foto: Archiv

České děti nechodí do lesa. Jak to změnit?

1. 4. 2019

České děti chodí stále méně do lesa. Třeba jen jednou za rok. Bojí se tam špíny, anebo že jim bude zima. Umí sice vyjmenovat pět zvířat, ale stromy už jim dělají problémy.

České děti chodí do lesa nejčastěji s rodinou (58 procent) a to na houby. Se školou či zájmovým kroužkem to je podstatně méně (8,8 procenta). Nejčastější českou dřevinu nebylo v průzkumu schopno určit 56 procent dotázaných. A podle čtvrtiny dětí má odpadky v lese uklízet lesník, zjistil průzkum Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Důvodem odcizování se je podle studií lákavější nabídka televizního a internetového prostředí, kde děti tráví mnohem více času.
Zájem o lesy ovšem klesá po celém světě. Například v USA a Británii už to má i své pojmenování: porucha vztahu k přírodě. Výsledky posledního velkého evropského průzkumu (Jugendreport Natur) z roku 2017 v Německu potvrdily, že se i malí Němci přírodě odcizují. Tak například 35 procent dětí si nebylo jistých, na které světové straně vychází slunce. Pětina si myslela, že to je na severu. Děti by také hledaly v lese jablka, hrušky nebo dokonce ananas a mango.

Německá situace je podobná té české. Podle českého průzkumu Nadace proměny Karla Komárka tráví české děti pobytem venku průměrně 1:41 h ve všední den a 2:49 h o víkendu. A z toho v samotné přírodě (lesy, louky, pole) jen 7 minut ve všední den a 45 minut o víkendu. Ve srovnání s časem stráveným u nejrůznějších médií je pobyt venku zhruba dvakrát kratší. „Je to vždy na rodině. Nalákat děti do lesa lze i moderně. Co třeba uspořádat dobrodružnou výpravu s lovením hlasů ptáků pomocí QR kódů telefonem nebo třeba pátrat a fotit stopy zvěře?" ptá se Miloš Tomek z projektu Lesní svět. Ten chce vrátit děti i dospělé znovu do přírody. V jeho dílnách vznikají sofistikované dřevěné výrobky v podobě vzdělávacích tabulí, věží poznání, závěsných pexes věnovaných floře a fauně, dendrofonů, frotáží, skládaček.

V Česku také přibývá lesních pedagogů. Tento certifikát má dnes asi 800 učitelů.„Z pravidelných vzdělávacích akcí víme, že některé děti se dostanou do lesa třeba jen jednou za rok. To je skutečně alarmující a pokud nechceme současný trend prohlubovat, měla by přijít koncepční změna,“ říká po 17 letech zkušeností v lesní pedagogice Václav Lokvenc z areálu enviromentální výchovy Hájemství.

V Rakousku stát na přelomu tisíciletí legislativně stanovil povinnost, aby žáci základní školy minimálně jednou za první stupeň a jednou za druhý stupeň navštívili centrum lesní pedagogiky. V Česku je taková aktivita závislá pouze na zájmu učitele.

vnoučata
Hodnocení:
(4.7 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danka Rotyková
Děti samy do lesa nemohou, vše je v rukou rodičů.
Monika Monca
Děti nechodí do lesa? A vodí je tam jejich rodiče?
Jana Šenbergerová
Vždycky byly děti, které do lesa nechodily. Stejně jako dospělí. Teď tam nechodím ani já, milovnice lesa, protože ta spoušť po těžbě, která je všude kolem, nedělá ani v nejmenším dobře ani mým nohám, ani mému srdci. Obojí by se mi tam mohlo zlomit. :-(
Alena Vajdová
Do lesa s dětmi chodím často. Starší dcera si ve třech letech přinesla klíště s následnou boreliózou, mladší zrovna předevčírem na botě výstavní psí exkrement, kterých je podél "hlavních" cestiček nepočítaně. Od pozorování brouků jsme uskakovaly asi sedmi cyklistům, kteří ani neměli zvonek. Vloni na nás v lese vyrazili tři velcí psi bez náhubků, vodítek i bez pánů. Ti byli asi 200 m zpátky, ještě na silnici. Když jsem volala, ať si psy zavolají, že tam mám malé děti, které se bojí, ještě na mě paní cedila nějaké nadávky, co tam lezu s dětmi. Opravdu si ten lesní adrenalin užívám... ?
Marta Novotná
Mám vnoučata ve věkovém rozpětí 3 až 16 let, všechna do lesa chodí na procházky, na houby nebo prostě jen tak. Je to o rodině a návycích pohybu. Znalostí o lese a přírodě se týká totéž, pokud s dítětem nikdo nemluví o věcech, které vidí kolem sebe nemůže je znát ani poznávat. A vše to začíná od miminka a věnovaném čase povídáním třeba u vhodné knížky. A že je jednodušší dát dítěti do ruky mobil nebo tablet víme všichni a vidíme to i u opravdu malých dětí.
ivana kosťunová
Copak už neexistují turistické a skautské oddíly ? A kam se dnes jezdí na letní tábory ?
Karel Boháček
Je to prostě nuda být v lese, bolí je nožičky, nic tu není, jsou tu brouci... Zoufalá situace za kterou vinu nenesou děti, ale rodiče a společnost.
Mirek Hahn
Co se dá dělat......., tak zbyde v lese víc místa pro nás starší..... :-)
Dana Puchalská
Je to smutná realita dnešní doby. Než by šlo dítě s někým z rodiny do lesa, radši si dřepne doma k PC nebo k televizi. A tam tloustne a o přírodě v reálu neví zhola nic. Ale není se tomu co divit. Každý má oprávněný strach z infikovaných klíšťat. Jak tady píše Zuzana. Ačkoliv klíště se dá krásně chytit i v parcích ve městech.
Zuzana Pivcová
Je pravda, že ani já v létě v Týně moc nechodím do lesa. Ovšem z jediného důvodu - obávám se klíšťat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.