Ale protože rádio je živý organismus a změna je život, tento pořad skončil v říjnu 2016. A ejhle, můj pořad se na Dvojku vrátil, pouze s jiným moderátorem… A jelikož rozhovory se známými osobnostmi jsou osvědčeným pilířem mnoha pořadů a rybníček českých celebrit není bezedný, oblíbení hosté se vracejí stále dokola. Zrovna jsem na Dvojce poslouchala jednoho z těch nejoblíbenějších. V jiném pořadu na stejném principu ho tentokrát zpovídala Terezka Kostková. Já však teď zavzpomínám na okolnosti jeho návštěvy u mě, i když je to už pár let…
Mým hostem byl Karel Šíp
Když jsem v září 2011 zdvořilým emailem pozvala do svého pořadu Karla Šípa, příliš jsem nedoufala. Pořad se teprve rozjížděl, živé vysílání v sobotu dopoledne, bez nároku na honorář. Jaké bylo mé překvapení, když jsem hned druhý den dostala stručnou odpověď: „Znám ten pořad, občas vás poslouchám. Přijdu rád.“
Za celá ta léta se mi noční můra živého vysílání stala právě toho sobotního dopoledne: na cestě do rádia nehybná kolona po autohavárii. Z dálky jsem viděla, jak se z dálnice vznáší vrtulník. Nezbývalo mi než vjet do odstavného pruhu. Policistovi, který mě samozřejmě u místa nehody zastavil, jsem s vytřeštěným zrakem vysvětlila situaci. Naštěstí měl pochopení, mohla jsem projet a vysílání jsem stihla včas. Několikanásobný držitel titulu Osobnost televizní zábavy a cen TýTý už na mě čekal v recepci.
Autor a moderátor jednoho z nejlepších pořadů na televizní obrazovce je pohotový a ke svým hostům vždy vlídný. Ale když mu nahrají na smeč, nic jim nedaruje. Sám nikdy nic nepředstírá. Umí se pravdivě podivit a od srdce zasmát. Má chytré oči, přesnou mušku a vzácný dar naslouchat. Svůj humor nikomu nevnucuje, přesto ho vždycky odmění salvy smíchu. A v tom je jeho síla…
„Takový životopis jsem o sobě ještě neslyšel,“ přiznal se můj moderátorský guru, když jsem mu v úvodu vysílání vysekla svůj paján na jeho osobu. „Dejte mi to, já si to okopíruju a někde to použiju.“
Do České, vlastně Československé televize nastoupil hned po maturitě a s krátkými předěly je pořád její součástí. „Já jsem se tam ze začátku jen flákal,“ komentoval svůj tehdejší post asistenta produkce. Absolvoval filmovou školu v Čimelicích, vojnu prožil u radistů, ale nejvíc mu učarovala baskytara. Svou hudební minulost si často a rád připomíná. Dnes patří k absolutní špičce profese, kterou sám nazval kategorií „bavič“. Jeho vtip a smysl pro humor ho jako autora mnoha scének a zábavných pořadů propojil s řadou významných umělců. Více než dvě stovky textů pro změnu zrcadlí duši básníka…
S nadšením si užívá i svého pozdního otcovství. „Když děti děláte, tak to neznamená, že pro ně tvoříte,“ odpověděl mi na otázku, jestli nepomýšlí i na nějaký pořad pro svého syna Honzíka, tehdy sedmiletého. Z prvního manželství se zpěvačkou Marcelou Holanovou má ještě jednoho syna, se kterým se prý Honzík rád chlubí ve škole. „Nikdo ve třídě totiž nemá třicetiletýho bráchu,“ podotkl se smíchem Karel Šíp.
Ptala jsem se i na spolupráci s Jiřinou Bohdalovou. Konkrétně na dnes už legendární scénce o záměně instalatéra a gigola. „Když jsem k ní přijel, vzala si tužku a brejle a začala se v tom vrtat. Ze začátku jsem byl rozladěnej, protože ten text byl hotovej. Ale ona hledala a našla. A škrtala a škrtala. Taky jsem měl pocit, že zbytečně moc zkoušíme. S Jiřinou si improvizaci neužijete, ona je precizní. Ale nakonec jsem uznal, že to všechno bylo ku prospěchu věci…“
Došlo i na Karla Gotta, utajenou svatbu v Řecku i na tatínka, který byl mladokomikem v ostravské operetě. A taky na sport. Na fotbalovou Amfóru a samozřejmě tenis. „Tenis hraju pravidelně, ne pro kondici jako ostatní, ale protože chci vyhrát!“ zdůraznil Karel Šíp.
A ke konci vysílání se přiznal ještě k jedné vášni: „Když to občas vyjde, tak v sobotu v jedenáct chodívám hrát mariáš. Křížovej. Tak to už vemte rychle, protože tam na mě čekají…“
S nadsázkou bych řekla, že navzdory věku jeho vlak stále uhání rychlostí letícího šípu…
Z rozhovoru s Terezou Kostkovou jsem se však dozvěděla, že už umí odpočívat, že dokáže jen tak lelkovat a užívat si klidu, protože natočit čtyři pořady do měsíce, navíc založené na improvizaci – to je brnkačka… S Amfórou projel celý svět, takže už moc necestuje. A v létě nejraději sedí na své chatě u Berounky a ťuká do počítače. Nu, aspoň něco málo máme společného … Vlastně ještě něco.
Recept z kalendáře
Nabízím vám jeho vyhlášený tip na úpravu brambor. Náš někdejší oblíbený kalendář Dámského klubu jím v roce 2002 obohatila moje milá kolegyně z rádia Frekvence1 Milena Vostřáková. Škoda, že nás tak předčasně opustila, byla s ní vždycky legrace. Když tenkrát mámila recept z Karla Šípa, zůstala prý v němém úžasu stejně jako každý, komu tento svůj originální návod prozradil.
Brambory po papiňácku Karla Šípa
Brambory vaříme většinou ve vodě doměkka. Jenže tím ztratí svoji přirozenou chuť, a proto je Karel Šíp vaří „po papiňácku“. Oloupané a nakrájené brambory vloží do papiňáku, osolí a přidá kus másla. Uzavře a čeká, až začne hrnec pískat. Od toho okamžiku nechá uběhnout jen tři minuty, pak hrnec odstaví. Brambory se tak vydusí ve vodě, kterou samy obsahují, a tím si zachovají skvělou chuť. Toť vše. Někdy je lépe přidat jednu dvě lžíce vody, aby se nepřipekly, ale Karel Šíp má nejraději právě ty „přišoustlé“. Fajnšmekři si pak na ně vymačkají dva tři stroužky česneku, přidají lžíci zakysané smetany, a z přílohy se tak v mžiku stane báječný, zdravý a jednoduchý hlavní chod.
Tak dobrou chuť a hezké vztahy v běhu času vám přeje
HŠ.
