Foto: archiv autorky

Hody, hody doprovody

15. 4. 2019

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.7 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Haltufová 17.4.2019 10:28

Doufejme, že koledníci dostali za vyučenou a že se letos polepší.

Lidmila Nejedlá 17.4.2019 00:58

Hano, tobě to slušíííííííííííííí!

Hana Šimková 16.4.2019 20:05

Paní Soňo také mám Velikonoce ráda a nic to nemění na mé příhodě.

Soňa Prachfeldová 16.4.2019 08:42

K nám chodí hodně koledníků, oni dobře vědí kam, ještě se nestalo, že by chtěli peníze, jen ti dospělí chtějí štamprličku. A malí ti poctive odříkání, ti ještě dostanou navrch nějaký ten čoko bonbon. Mám Velikonoce ráda.

Hana Rypáčková 15.4.2019 21:27

Dobře jsi udělala . Fotku jsem ocenila.

Naděžda Špásová 15.4.2019 18:28

Velikonoce nemám ráda, takže koledníkům neotvíráme a vlastně už ani nechodí. Peníze bych jim nikdy nedala. :-)

Jana Šenbergerová 15.4.2019 17:31

K nám chodili na malovaná vajíčka, která jinde nedostali. A jak hezky koledovali! I ti, ze kterých jsem ve škole básničku nevymámila. Hezká příhoda. Je tak snadné, stát se "nějakým". :-)

Eva Mužíková 15.4.2019 14:04

Hanko, také jsem nikdy takovým " koledníkům" kteří jen mlátili do dveří a žádná koleda, neotevřela...

Jitka Hašková 15.4.2019 13:47

Velmi pravdivé.

Zorka Horká 15.4.2019 11:55

Dětem, které chodí ode dveří ke dveřím, těm ani neotevřu. Chodí mi zakoledovat, pozdravit a pošlehat - omladit stařenku :-))) jen děti, které znám. Co si vyberou z ošatky, je na nich. Peníze tam nedávám. No a zzácnosti jako jsou kraslice a vrtané od Jany Slavíkové, ty mají čestné místo ve svátečním koutku.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková