Do práce naopak během Velkého pátku chodí lidé v řadě zemí včetně sousedního Polska nebo Rakouska, které letos vedlo o zavedení státního svátku vzrušenou debatu. V Albánii je dokonce státním svátkem jen neděle, její obyvatelé si tedy neužijí ani jeden volný všední den.
Češi mají před sebou čtyři dny velikonočního volna. Už počtvrté se totiž u nás slaví Velký pátek jako státní svátek, řada lidí proto nemusí jít do práce. Tento nový den pracovního volna platí od roku 2016, kdy se Česko připojilo ke státům, které mají o Velikonocích svátek v pátek a v pondělí. „Podobně jako Česko je na tom Velká Británie, Švýcarsko, Rumunsko, Řecko, Kypr nebo Lotyšsko,“ vyjmenovává Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Stejně jako Češi mají velikonoční svátky nastavené sousední Slováci a Němci. V Německu je dokonce předepsáno, že Velký pátek se má jakožto připomínka Kristova ukřižování ctít jako „tichý den“. V řadě spolkových zemí proto platí zákaz tance nebo veřejné zábavy a existuje i seznam filmů, které nejsou vhodné pro promítání v kinech.
V Rakousku si o volno musí zažádat
Pokud jde o naše další sousedy, leckoho může překvapit, že v katolickém Polsku a Rakousku Velký pátek dnem pracovního volna není. „V Polsku se jako státní svátek slaví Velikonoční neděle a pondělí, v Rakousku je to jen pondělí,“ říká Adéla Denková z Evropy v datech. Na Velký pátek měli dosud u našich jižních sousedů nárok na volný den jen evangelíci či členové dalších menších církví jako starokatolíci a metodisté. Mohli si vzít buď placenou dovolenou, anebo dostat příplatek, pokud na velikonoční pátek pracovali. Na začátku letošního roku v zemi probíhala vzrušená debata, zda by se měl volný Velký pátek zavést i pro všechny ostatní obyvatele. Vládní koalice nakonec rozhodla, že každý zaměstnanec může s tříměsíčním předstihem osobně zažádat o den volna, a pokud mu zaměstnavatel nevyhoví, má nárok na finanční kompenzaci.
Dlouhé volno v Norsku či Španělsku
Jediný státní svátek má během Velikonoc řada evropských zemí. U většiny z nich je to – podobně jako v Rakousku – pondělí. Platí to pro Arménii, Belgii, Francii, Chorvatsko, Irsko, Itálii a Slovinsko. Finové mají jako státní svátek stanoven jen Velký pátek, mnoho volna si neužijí ani v Albánii, kde je státním svátkem jen Velikonoční neděle. „Výrazně prodloužený víkend si naopak užijí v Dánsku, na Islandu, v Norsku a Španělsku. Státní svátek se tam totiž slaví na Zelený čtvrtek, Velký pátek i Velikonoční pondělí,“ vypočítává Adéla Denková.
Během takzvaného Svatého týdne si většina křesťanů připomíná poslední týden pozemského života Ježíše Krista, jeho ukřižování a vzkříšení. Začíná Květnou nedělí před Velikonocemi, která je připomínkou Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Následuje Modré či Žluté pondělí, Šedivé úterý a Škaredá středa, která připomíná, jak Jidáš zradil Ježíše za třicet stříbrných. Na Zelený čtvrtek připadá Poslední večeře Páně a Velký pátek je vzpomínkou na utrpení a smrt na kříži. Bílá sobota pak připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Tímto dnem končí takzvaná postní doba a večer nastává Velikonoční vigilie, tedy noc, během které vstal Ježíš z mrtvých. Vyvrcholením velikonočních svátků je pak neděle Zmrtvýchvstání Páně.
