Vyzvednutí ze školky

Ano, Soňo, nejlepší jsou ty jejich řeči ! Ty dostanou člověka občas do kolen. Tuhle povídám té prostřední, školkové vnučce: Líbí se ti v té školce už ? Vím, že občas dost poránu vyvádí. A obdržela jsem odpověď: Ne, nelíbí. Ale už jsem konečně pochopila, že tam prostě musím...a při této své zpovědi rezignovaně koukala do papíru před sebou. :-))

S dětmi se člověk opravdu nenudí, na zahradě jsem se před chvilkou královsky bavila, můj skoro dvouletý vnouček se vláčel s malou kolobrndou, povídal si s ní, domlouval jí, řidítka měl zavěšeny za krkem a tak se snažil. No smála jsem se. Ty chvíle s vnoučaty navíc malými jsou jedinečné a už se nevrátí. Také si to vychutnávám a zapomenu na všechny starosti, když vidím, jak ten malý človíček objevuje svět.

K Nadě i ostatním: vím, že čas se nezastaví, naopak strašně rychle běží, a tak se snažím urvat s dětmi každou chvilku, dokud o mne ještě stojí...Nejvíc ale lituju toho, že nepřišla vnoučata dřív, jsem už v podstatě na tak malé vnuky "stará", a já bych se tak ráda dožila ještě toho, jak vystudují a já poznám své pravnuky...moje maminka měla štěstí - dožila se 7 pravnuků. Obávám se, že já bych musela být něco jako "Věc Makropulos" :-)) :-)). To je to, když děti studují, zatímco čas nekompromisně letí a všechno se změní v neprospěch nás, babiček a dědečků...

Taky jsem to před lety zažila. Dneska je vnučce 11 let a už je někde jinde. Pomalu si na to zvykám a říkám si, že to přežiju, hlavně ať je zdravá. Obrázky po bytě jsem ještě nesundala. Vaše vnoučátka jsou veselá kopa, tak si to užijte ještě hodně dlouho. Hezky se to četlo. :-)

Velmi pěkné čtení. Jako bych to prožívala sama. U mých 5 vnoučat,i když nebydlí u nás,jsem si s vyzvedáváváním ze školky užívala své. A navíc jsem celý život ve školce pracovala,takže vím,o čem je řeč.....

Také jsem se několikrát musela s vnučkou Rozálkou vracet do školky pro zapomenutého plyšáčka, který by tam do druhého dne " steskem umřel ". Milé čtení.

Líbí se mi jak vnímáte každý detail aktivit vnoučat a s něžným humorem sdílíte se čtenáři.

A já se již opravdu těším na ty další roztomilé příběhy ♥

Jeden takový rozumbrada ještě spí vedle v pokoji. Už mu raší vousy. S puberťáky je také zábava, i když poněkud jiná. Hezky jste mi připomněla, jaké to bylo, když byl ještě malý.

Děkuji za ocenění...a Zuzko, já zas nemám zkušenosti, které jste během života získala vy a ani vaše nadání básnické. Každému je to holt určeno jinak ! Hlavní je, aby byl se svým životem člověk spokojen.