v Českobratrské ul. t.č. Konzervatoř

Školní léta

30. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Jana Kozlíková

Hodnocení:

(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 30.5.2019 14:57

Občas se mi nějaká vzpomínka na školní léta taky prožene hlavou. Jsem z vesnice a obě budovy stále fungují. :-)

Zuzana Pivcová 30.5.2019 11:33

Také si ráda vzpomínám na školní léta v Lomnici nad Popelkou, zvlášť, když budova školy byla spjata s naším tatínkem - architektem, stavitelem. O to hůře se mi pak po jeho smrti stěhovalo v 8. třídě nedobrovolně jinam.

Růžena Kuželková 30.5.2019 09:24

Myslím si,že na školní léta ve věku "seniorském" vzpomínáme s nostalgií.Já například - konec školního roku,při rozdávání vysvědčení,všechna děcka přišly s kytičkou a pak pár "vyvolených" odnášel svazky květin p.učitelce domů,kde jsme byly obdarovány kakaem a nějakou tou buchtičkou,je to zvláštní,že člověk si to po desetiletí pamatuje.Přeji hezký(v Plzni) slunečný den.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá