ilustrační foto: pixabay.com

Má máma vůbec ještě maso?

23. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Oldřich Čepelka

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 23.5.2019 16:29

Oldo, prima. Doufám, že další věta bude Ema má mobil. :-)

Zdenka Soukupová 23.5.2019 16:27

Pane Oldřichu, skvělé. Mám vnučku a vnuka, kteří jsou letos do první třídy, tak ten Vás slabikář zkontroluju. A jestli se mi nebude líbit tak se těšte!

Zdenka Soukupová 23.5.2019 16:25

Paní Zorko, myslím si to samé.

Zorka Horká 23.5.2019 15:33

أحمق هو الهذيان والثقة يثق به المثل الفارسي

Dana Puchalská 23.5.2019 13:57

Oldřichu. To nemá chybu, dost jsem se při čtení článku pobavila.

Irena Mertová 23.5.2019 13:27

Ano, rovnou cestou do Kocourkova :-) ...

Daniela Řeřichová 23.5.2019 13:16

Pěkné. Pobavila jsem se.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá