Co štve seniory? Málo stromů

Souhlasím s panem Boháčkem, vidím to i ve svém okolí, přitom i mnohdy moc starý strom plodí moc moc hutné ovoce. Jenže ti noví majitelé si ovoce radši koupí, je to bez práce, bez odpadu.Všude na zahradách spousty kamení, bazénů, bez vyšších stromů, ptáci nemají kde hnízdit.Dostala mne hláška paní, kterou jsem zaslechla, pravila, že to mají krásnou zahradu, co to je zahrada, kde převažují kameny, je jedna třešeň, keř...To samé je v městské zeleni, vychřice vyvrátí pár stromů, tak pro jistotu vykácíme další, jsou sice zdravé, ale staré...

Jsem ráda, že kolem mne jsou stromy a keře. Když jsme sázeli se synem před léty večer na zahradě třešeň, tak nám malá vnučka při tom svítila baterkou. Už je teď třešeň hodně vzrostlá, dopoledne jsem všechny stromy a nově vysazené keře na zahradě zalévala vodou z kádí, abych mohla chytat další vodu, která nám dnes padá z oblohy - pod stromy je stále hodně sucho... Všichni by měli vědět, že stromy nám dávají v létě krásný stín, v zimě teplo a obohacují nás tím nejdůležitějším pro život - kyslíkem. Proto je musíme stále znovu a znovu vysazovat a bránit jejich někdy zbytečnému kácení...

Zaráží mně spíše přístup mladých lidí. Na jednu stranu brojí za ochranu přírody a na druhé pokud získají pozemek pro RD tak všechny stromy pokácí a vysadí škodlivé tůje. Vidím to denně. zrovna před měsícem jsem řešil spor s mým známým, který chtěl pokácet naši rodinnou hrušku, kterou vysadili naši předci, jen proto, že mu vadí včelky na jaře a stín stromu.

Stromů není a nebude nikdy dost. Vždyť přijde kalamita a je zase po všem a jsme na začátku. Stromy rostou pomalu a tak já si každého vážím, jsou tu se mnou kus mého života. Obřečela jsem v tichosti pětimětrový japonský červený javor, který prostě neobrazil. Byl tak krásný. Zasadím nový, ale bude trvat zase asi 15 roků, než bude v té výšce a kdo ví, zda se toho dožiju. A tak to má možná i některý ze seniorů, kteří milují přírodu.

Také jsem dítě přírody, kdybych neměla možnost vyjít denně, třeba jen do vedlejšího lesoparku, moc by mi to chybělo. Těším se z každého nově vysázeného stromečku, zvláště na vykácených lesních plochách. Tady u nás se technické služby, spolu s firmou, která má na starosti sázení a ošetřování stromů, opravdu vzorně starají. Kéž by tomu bylo tak všude. Také se mi líbí, že u nás nevysekávají všechnu trávu na sídlišti, nechávají pruhy, kde mohou žít brouci. I já, letos poprvé nevysekávám trávu nad paloučkem. Není to tak " upravené", ale účelné.

Kolem mne je to nějak naopak. Spíše vidím více zeleně a hezčí. Pamatuji tu zeleň mého mládí, polovina byla zarostlá kopřivami a náletovým sajrajtem, ideální schovka na vyhozené pneumatiky a binec. Než by to tenkrát úřady udržovaly, raději tam činitel poslal buldozer a vzali to načisto. Výjímkou byly soukromé předzahrádky. Dnes se opečovává každý jednotlivý strom, trávníky jsou zastřižené, na horách pastviny samá pampeliška, solitérní stromy, remízky...., paráda.

Mám stromy doopravdy moc ráda. A je mi líto, že jsou někteří lidé slušně řečeno nepoučitelní. Vždyť strom je krása v každém ročním období. Dává nám stín v horkém létě, na jaře má i krásné svěže zelené listy, na podzim barvy až oči přecházejí. A i v zimě mají stromy svůj nezaměnitelný půvab. A to nám beton a alsfalt nenahradí. Snad se lidi nad sebou zamyslí.

No ano, pořád doufám že se to časem otočí a zase se bude na zeleň víc dbát... Asi je to zas hodně o penězích - ona to řekla primátorka Krnáčová kdysi natvrdo, že je levnější mít vydlážděné nebo vyasfaltované plochy než se starat o zeleň... plochy se též dají pronajmout... ale město je pak sušší, prašnější, větší vedra, ptáci se taky asi přesunou jinam....

Také patřím k těm, kteří by umřeli steskem v krajině bez stromů. S hrůzou jsem sledovala kůrovcové kácení, ale už jsem klidnější, příroda se nedá a mnozí lidé jí pomáhají.

Když jsem teď byla na třídním srazu v Lomnici n. Pop., vzpomínala jsem při cestě parkem na maminku, která v 50. letech bezvýsledně bojovala s tamní radnicí, aby se v parku neporazily vybrané stromy. Smutný pocit jsem měla i při pohledu z oken Invalidovny při rekultivaci tamního parku. Někdy jsou ty důvody, proč je nutno stromy porazit, dost nevěrohodné. O to víc obdivuji prastaré duby na Hluboké u rybníka cestou k loveckému zámečku. A v Týně nad Vltavou je mnoho krásných zachovalých stromů. Např. kaštan před kostelem není vůbec napaden klíněnkou. Takže to jde. Jsem ráda, že i dnešní Jižní Město není už jen pouhá betonová poušť, jak se říkalo.