Co štve seniory? Málo stromů
Ilustrační foto: ingimage.com

Co štve seniory? Málo stromů

22. 5. 2019

Nenadávají na nedostatek peněz, na zhoršující se zdraví, na všechno. Z různých průzkumů mapujících spokojenost a přání lidí ve vyšším věku vyplynulo, že je mnohem více štve, že z jejich okolí mizí stromy, keře, zeleň. Tedy to, na co byli v mládí zvyklí, co bylo považováno za samozřejmost.

Tady je zkušenost osmasedmdesátileté Pavly z jedné moravské vesnice. Za jejím domem bývalo pole, za ním lesík. Na poli v poslední době vyrostla řada novostaveb. Jsou oplocené, takže se Pavla do lesíku nedostane, musela by obcházet celou vesnici.

„Přišla jsem nejen o pěkný výhled do přírody, ale i o možnost chodit do lesa. Chodím čím dál hůře a  obcházet celou ves už pro mě představuje problém. Dokud tam nestály ty novostavby, klidně jsem do lesa došla. Na hříbky, na medvědí česnek, na kopřivy nebo se jen tak projít. Chápu, že mladí lidé staví nové domky. Jenže oni u nich nemají žádné stromy, keře nic. Jen trávníky a betonové ploty, aby tam nebylo vidět. Takže z okna koukám do betonových ploch a aut,“ říká Pavla.

Možností zajít si do přírody ubývá a týká se to právě lidí vyššího věku. Ti zdraví sednou do aut nebo do vlaků a do přírody si prostě zajedou. Ale lidé, kteří jsou staří, nemocní, často ve svém okolí nemají nic zeleného a do zeleně se ani nemají jak dostat.

„Dávali jsme lidem otázku: Kdybyste měli kouzelný prsten a mohli cokoli změnit, co by to bylo? Velmi často zmiňovali zeleň a estetickou úpravu prostředí, ve kterém žijí. Bylo to trochu překvapující, čekali jsme, že si spíše budou stěžovat na nedostupné služby, vysoké nájmy, drahé potraviny. Jenže lidé si uvědomují, jak je důležité moct spolurozhodovat o tom, jak bude vypadat vaše okolí a cítí bezmoc, že jsou ve věku, když už spolurozhodovat nemohou,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová.

Podobné závěry vyplynuly i z dalšího průzkumu spokojenosti lidí vyššího věku, který prováděla Masarykova univerzita v Brně. „Senioři velmi často zmiňovali, že jim v jejich okolí schází zeleň. Životní prostředí je téma, které je zajímá,“ uvedla jedna z autorek Lea Kubíčková.

Pozor, o nedostatku přírody, zeleně, mluví nejen senioři žijící ve městech, ale čím dál více i lidé z vesnic. České a moravské vesnice totiž mnohdy nejsou malebnými místy s příjemnými náměstíčky zastíněnými stromy. Mění se ve shluk novostaveb, kvůli kterým zeleň mizí. „Venkov se změnil stejně jako senioři. Jedna moje kolegyně trefně poznamenala, že v nekonečných lánech řepky se prostě nedá chodit na procházky jako dříve po lesích nebo loukách,“ říká Lucie Vidovičová.

„Měli jsme ve dvoře vzrostlé stromy. Je to takový blok tří činžáků, uprostřed dvůr a na něm staré stromy. Jenže lidé si pořád častěji stěžovali, že z nich padá listí, že kdyby tam stromy nebyly, bude více míst na parkování. Takže vyřídili, že čtyři z pěti stromů mohly být pokáceny. Zůstal tam jeden chudáček a myslím, že i na něj si brousí zuby,“ vypráví jednaosmdesátiletá Alena z Ostravy. „Vím, že nikoho nezajímá názor staré ženské, ale pro mě je ten strom symbolem, že můj život končí stejně jako ten jeho. Že je starý, k ničemu, že překáží, že svět se mění. Paní, která pracuje na radnici, mi říkala, že lidé, kteří vykácení stromů žádali, museli vysadit stromy nové, za každý pokácený jeden nový, že je na to předpis. Ale že je mohli vysázet na jiném místě. No to je mi hodně platné, že na jiném konci města vysadili něco malého. Náš dvůr byl výjimečný tím, že byl zelený, i když je v centru města. Teď ho lidé z našeho i okolních domů společně vysypali štěrkem, parkují tam auta. Oni zeleň nepotřebují, oni si pod strom nechtějí dát lavičky, posedět, koukat se na hrající si děti, jako jsme tam sedávali kdysi my. Oni děti vůbec nepouštějí ven, takže vlastně zelený dvůr nepotřebují,“ popisuje Alena.

Pro někoho je to, zda se z okna dívá na strom či keř, úplně nepodstatná věc. Pro někoho je to naopak věc, která v jeho životě hraje velkou roli. Právě mezi lidmi vyššího věku je hodně těch, kteří sami sebe řadí do té druhé skupiny.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

 

 

příroda stromy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Bílá
Souhlasím s panem Boháčkem, vidím to i ve svém okolí, přitom i mnohdy moc starý strom plodí moc moc hutné ovoce. Jenže ti noví majitelé si ovoce radši koupí, je to bez práce, bez odpadu.Všude na zahradách spousty kamení, bazénů, bez vyšších stromů, ptáci nemají kde hnízdit.Dostala mne hláška paní, kterou jsem zaslechla, pravila, že to mají krásnou zahradu, co to je zahrada, kde převažují kameny, je jedna třešeň, keř...To samé je v městské zeleni, vychřice vyvrátí pár stromů, tak pro jistotu vykácíme další, jsou sice zdravé, ale staré...
Marie Ženatová
Jsem ráda, že kolem mne jsou stromy a keře. Když jsme sázeli se synem před léty večer na zahradě třešeň, tak nám malá vnučka při tom svítila baterkou. Už je teď třešeň hodně vzrostlá, dopoledne jsem všechny stromy a nově vysazené keře na zahradě zalévala vodou z kádí, abych mohla chytat další vodu, která nám dnes padá z oblohy - pod stromy je stále hodně sucho... Všichni by měli vědět, že stromy nám dávají v létě krásný stín, v zimě teplo a obohacují nás tím nejdůležitějším pro život - kyslíkem. Proto je musíme stále znovu a znovu vysazovat a bránit jejich někdy zbytečnému kácení...
Karel Boháček
Zaráží mně spíše přístup mladých lidí. Na jednu stranu brojí za ochranu přírody a na druhé pokud získají pozemek pro RD tak všechny stromy pokácí a vysadí škodlivé tůje. Vidím to denně. zrovna před měsícem jsem řešil spor s mým známým, který chtěl pokácet naši rodinnou hrušku, kterou vysadili naši předci, jen proto, že mu vadí včelky na jaře a stín stromu.
Hana Nováková
Stromů není a nebude nikdy dost. Vždyť přijde kalamita a je zase po všem a jsme na začátku. Stromy rostou pomalu a tak já si každého vážím, jsou tu se mnou kus mého života. Obřečela jsem v tichosti pětimětrový japonský červený javor, který prostě neobrazil. Byl tak krásný. Zasadím nový, ale bude trvat zase asi 15 roků, než bude v té výšce a kdo ví, zda se toho dožiju. A tak to má možná i některý ze seniorů, kteří milují přírodu.
Eva Mužíková
Také jsem dítě přírody, kdybych neměla možnost vyjít denně, třeba jen do vedlejšího lesoparku, moc by mi to chybělo. Těším se z každého nově vysázeného stromečku, zvláště na vykácených lesních plochách. Tady u nás se technické služby, spolu s firmou, která má na starosti sázení a ošetřování stromů, opravdu vzorně starají. Kéž by tomu bylo tak všude. Také se mi líbí, že u nás nevysekávají všechnu trávu na sídlišti, nechávají pruhy, kde mohou žít brouci. I já, letos poprvé nevysekávám trávu nad paloučkem. Není to tak " upravené", ale účelné.
Mirek Hahn
Kolem mne je to nějak naopak. Spíše vidím více zeleně a hezčí. Pamatuji tu zeleň mého mládí, polovina byla zarostlá kopřivami a náletovým sajrajtem, ideální schovka na vyhozené pneumatiky a binec. Než by to tenkrát úřady udržovaly, raději tam činitel poslal buldozer a vzali to načisto. Výjímkou byly soukromé předzahrádky. Dnes se opečovává každý jednotlivý strom, trávníky jsou zastřižené, na horách pastviny samá pampeliška, solitérní stromy, remízky...., paráda.
Dana Puchalská
Mám stromy doopravdy moc ráda. A je mi líto, že jsou někteří lidé slušně řečeno nepoučitelní. Vždyť strom je krása v každém ročním období. Dává nám stín v horkém létě, na jaře má i krásné svěže zelené listy, na podzim barvy až oči přecházejí. A i v zimě mají stromy svůj nezaměnitelný půvab. A to nám beton a alsfalt nenahradí. Snad se lidi nad sebou zamyslí.
Irena Mertová
No ano, pořád doufám že se to časem otočí a zase se bude na zeleň víc dbát... Asi je to zas hodně o penězích - ona to řekla primátorka Krnáčová kdysi natvrdo, že je levnější mít vydlážděné nebo vyasfaltované plochy než se starat o zeleň... plochy se též dají pronajmout... ale město je pak sušší, prašnější, větší vedra, ptáci se taky asi přesunou jinam....
Pavel Kopřiva
Také patřím k těm, kteří by umřeli steskem v krajině bez stromů. S hrůzou jsem sledovala kůrovcové kácení, ale už jsem klidnější, příroda se nedá a mnozí lidé jí pomáhají.
Zuzana Pivcová
Když jsem teď byla na třídním srazu v Lomnici n. Pop., vzpomínala jsem při cestě parkem na maminku, která v 50. letech bezvýsledně bojovala s tamní radnicí, aby se v parku neporazily vybrané stromy. Smutný pocit jsem měla i při pohledu z oken Invalidovny při rekultivaci tamního parku. Někdy jsou ty důvody, proč je nutno stromy porazit, dost nevěrohodné. O to víc obdivuji prastaré duby na Hluboké u rybníka cestou k loveckému zámečku. A v Týně nad Vltavou je mnoho krásných zachovalých stromů. Např. kaštan před kostelem není vůbec napaden klíněnkou. Takže to jde. Jsem ráda, že i dnešní Jižní Město není už jen pouhá betonová poušť, jak se říkalo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.