Z archívu autorky článku

Pouť k Pražskému Jezulátku

27. 5. 2019

Můj příběh

Autor: Eva Krausová

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Krausová 30.5.2019 07:35

Soni, jsem ráda, že článek potěšil. Ano, kostely honosné i chudé mají své kouzlo.

Soňa Prachfeldová 29.5.2019 19:15

Obdivuji vznešenost a klid v kostelích, v těch honosných i chudých. Nádherná architektura, odkaz který musíme neustále obdivovat. Díky Evo.

Eva Krausová 29.5.2019 16:52

Lidmilko, rádo se stalo. Proto tu články jsou, abychom se o zajímavosti a zážitky podělili. :-)

Lidmila Nejedlá 29.5.2019 15:20

Evo, hezká reportáž z vašeho výletu. Díky.

Eva Krausová 29.5.2019 07:33

Libore, není zač.

Libor Farský 29.5.2019 00:15

Moc hezké, děkuji.

Hana Rypáčková 27.5.2019 18:09

Hezké ".... uzdrav naše srdce a naplň náš život pokojem, radostí a nadějí."

Dana Puchalská 27.5.2019 17:19

Do Krumlova jsme chtěli jet už loni. Ale davy turistů ve městě-- to mně vyloženě odradilo.Je to cestovní ruch, ano ale čeho je moc, toho je příliš. A abych bloumala po městě které je vlastně pouhou kulisou, to ne! Když jsem byla mladá jezdila jsem hodně po Čechách a ráda na to vzpomínám. :-)

Eva Krausová 27.5.2019 16:50

Dani, díky za radu. Trasu jsem ještě neplánovala, pro mimopražské to je někdy oříšek nebloudit... No ještě, že je metro. Hromady turistů také nemusím, ač patříme mezi ně... Tuhle mluvili o Českém Krumlově, že je to s turisty už neúnosné. Nejlepší je cestovat ve všední dny, ale to se nám kvůli práci asi už nepoštěstí.

Dana Puchalská 27.5.2019 15:08

Evo. Na Vyšehradě je super. Jestli pojedete metrem vystupte u Pakulu (bývalý Palác kultury), co je nad Nuselským mostem. A pak si dejte krásnou procházku. Všude jsou hezké směrovky a když se vyčasí, tak se tají dech. Byla jsem tam nedávno dopoledne když kvetly stromy a vonělo to tam. A ani tam nebylo tak narváno. Někdy je tam kumšt mezi turisty projít. A já se jim vlastně vůbec nedivím.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá