Foto: autorka

Jmenuji se Albert III

3. 6. 2019

Můj příběh

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5.3 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Peerová 7.6.2019 15:43

Moc hezké vyprávění,Albík je prostě šikovný a uznalý pejsek.Tak i jemu a celé té jeho lidské smečce přeji krásné léto a všem hodně zdraví....

Jitka Chodorová 7.6.2019 08:44

Děkuji a zdravím,haf!!!

Naděžda Špásová 4.6.2019 10:28

Jitko, ten Albert III. je fakt fešák. Chvilku to bylo smutné, k tomu se nedá říct nic, jen doufat. Pejskovi přeju dlouhý a hravý život. :-)

Zdenka Jírová 4.6.2019 01:08

Pro boxery mám slabost, kdysi jsme ho také měli, jmenoval se Danila a moc jsme a si s ním užili. Tobě přeji příjemnou rekonvalescenci a příjemné prázdniny se svou rodinou.

Eva Mužíková 3.6.2019 22:50

Ahoj pejsku, 15. května tomu byl právě rok, kdy jsi se nám představil jako malé štěnidlo. Od té doby jsi stihl spoustu lumpáren, včetně lezení na střechu a rozbití hlavy. Nyní už jsi velký nádherný psí kluk, který dělá všem kolem tebe spoustu radostí. Jsi šikula, že jsi zvládl narkózu, už si nic dalšího nevymýšlej. Dědečkovi přeji, aby se jeho noha brzo uzdravila a mohl se na tebe sejít na dvorek podívat. Zase se ozvi. Bertice

Věra Ježková 3.6.2019 16:12

Prima. Zdravím Albíka a přeji vám hezké léto.

Jitka Hašková 3.6.2019 14:37

Bezvadný článek. Děkuji.

Dana Puchalská 3.6.2019 12:55

Jitko. Albert nám všem poslal moc hezké povídání a dokonce nám i popřál. Že mu moc děkuju.

Alena Vávrová 3.6.2019 11:13

Ahoj Jitko, děkuji za Albíkovo zpravodajství a držím palce a též přeji krásné léto.

Marie Doušová 3.6.2019 10:42

Nádherně napsaný článek a věřím , že s Albertem užijete ještě hodně radostí a lásky v celé Vaší skvělé rodině.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá