Já ráda vzpomínám
Ilustrační foto: pixabay.com

Já ráda vzpomínám

19. 6. 2019

Jak vidím, téma retro je in. V návaznosti na svůj předchozí příspěvek jsem si opět uvědomila, jak strašně rádi všichni vzpomínáme. Fakt všichni, bez rozdílu…

S přibývajícími léty se ke vzpomínkám stále vracíme. Lovíme je z hlubin vlastní paměti i ze zaprášených krabic na půdě, postupně je třídíme, ty hodně zanešené čistíme od balastu, jiné zas trochu přibarvujeme nebo je aspoň mírně poupravíme. A co je na tom nejlepší, že moderní technika nám poskytuje spoustu možností, jak své vzpomínky sdílet a porovnávat. Vzájemně si je různými cestami (včetně našeho drahého portálu i60!) předáváme a máme radost, když evokují stejnou či podobnou vzpomínku v někom jiném. Anebo naopak vybudí ostrou polemiku či konstruktivní diskuzi.

Je toho tolik, co bylo v dobách našeho mládí hezké a co stojí za to uchovat si v paměti… A taky jsem přesvědčená, že to tenkrát nebyl jenom věk, který nám dával křídla. Úhel pohledu se může samozřejmě různit, a jak jsem už zmínila, připouštím, že vzpomínkám spojeným s dětstvím a mládím přidáváme občas na pastelovém odstínu. Ale zároveň jsem si jista, že bychom společně dali dohromady velmi dlouhý seznam pozitivních zážitků i z nechvalně známého období, které politická terminologie označuje jako normalizaci. Některé z nich totiž provázejí opravdu úsměvné detaily…

Tak například mateřská školka. Na ni mám asi nejranější vzpomínky, kterých jsem schopna. Vroubkované punčocháče, zástěrka s velkou kapsou a kanýrky na ramenou. Fronta na rybí tuk, který nám všem jednou lžičkou (aluminiovou!) dávala paní učitelka do pusy. Ještě teď je mi špatně, jak to bylo fuj! Malé stolky a židličky se musely před obědem rozestavět v herně a hned po něm zase sklidit, aby bylo místo na lehátka. K obědu nejčastěji krupicová polévka s vejcem a rajská. A nebo krupičná kaše s cukrem a skořicí, pokapaná máslem. To bylo náhodou mňam! Jenže mně tenkrát chutnala i rozvařená kolínka s nezapomenutelnou UHO neboli univerzální hnědou omáčkou. A dokonce i dušená mrkev s hráškem, která u jiných dětí obvykle zůstala na talíři. Na svačinu jsem s chutí vypila hrnek kakaa, a loupáček, který je kupodivu k dostání dodnes, jsem pak ukusovala cestou domů. Pokud mě ovšem maminka nevyzvedla „po o“…

Ve školní jídelně to bylo velmi podobné, jen mnohem větší. Větší děti, větší stoly, talíře, porce i kravál. Vikslajvantové ubrusy, které kuchařka v gumové zástěře utírala hadrem, jehož odér mám v čichové paměti uložený na předposledním místě…

Na kultivaci stolování nebyl před padesáti lety kladen zvláštní důraz a jídelníček od té doby taky zaznamenal četné změny. Mám jen smůlu, že mi chutnalo tenkrát stejně jako dnes...

A taky se musím přiznat, že třeba na prvomájový průvod nebo školní akademii jsem se jako dítě vždycky hrozně těšila.

Recitovala jsem totiž nejlíp z celé třídy…

A jelikož na to všechno JÁ RÁDA VZPOMÍNÁM, zamilovala jsem si o něco později i stejnojmenný šanson Hany Hegerové. I když se netýká zrovna vzpomínek na školní jídelnu... Tak si zavzpomínejte se mnou.

 https://www.youtube.com/watch?v=NIelpgZ24Hc 

 

 

Hezké vztahy v běhu času vám přeje

 

 

 

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Pamatuji si, že když jsem šla od zápisu do mateřské školy, vesele jsem hopkala ze schodů a mamince řekla, pod vlivem pohádky, že se tam těším jako sůl. Když došlo na věc, odmítala jsem tam spát a žádné další vzpomínky ze školky nemám. Během ZŠ jsem chodila o různých výročích po závodech recitovat básničku nějakého asi Gruzínce „Narodu russkomu privet…“. Protože jsem uměla nejlíp ruštinu. Ale radost jsem z toho neměla. Vědomě moc nevzpomínám, spontánně se mi vybavují vzpomínky převážně nehezké. Vzpomínkový optimismus u mě moc nefunguje.
Danka Rotyková
A proč nevzpomínat? Na to hezké, nebo jiné, co jsme prožili, můžeme vzpomínat s radostí. Já jsem také do školky nemohla chodit. Všechny nás na vesnici hlídala babička a moc se nám to nelíbilo. Chyběla nám zábava s jinými dětmi. Já s láskou vzpomínám až na školu, kamarádi jsou důležití.
Zorka Horká
Já teda nevím, ale vzpomínat s H.H. (ona o ukončení vztahu - mimochodem skvostná píseň) na školku a školní jídelny ? Možná jen špatně chápu a pak tedy prosím o pardón :-(
Marie Doušová
Písně od Hany Hegerové jsou ze života a já paní zpěvačku mám moc ráda. Ano vzpomínky nás provázejí celý život a je dobře , že máme na co vzpomínat. Hezké vyprávění.
Zdenka Soukupová
Já jsem do školky nechodila, u nás na vesnici jaksi nebyla. Jednou jsme se o školce bavily s dcerou, když jí bylo asi 10 let. Řekla jsem jí, že jsem tam nechodila. A dcera, celá vyděšená, se ptala: "Ježiši mami, a kam jsi tedy chodila?" A tak mám pár vzpomínek až ze školy.
Lenka Kočandrlová
Z dětství si mnoho nepamatuji,jen na školku "noční provoz",to byla školka od pondělí ráno do soboty odpoledne,tak na tu vzpomínám často. Prý jsme tam byli s bráchou jen krátkou dobu,ale tehdy bylo i 14 dní nekonečnost. Teta mi namydlila obličej mýdlem,do očí,všude,tak do dneška nesnáším mýdlo na obličeji.Brácha tam neustále řval,byl o 2 roky mladší (mně bylo 5),nechtěl spát,tak nakonec museli dát jeho postel až k mé,drželi jsme se skrz sítě za ruce....
Hana Nováková
Hanka, zavzpomínala jsem, obě víme, že už je to dávno, ale je moc dobře, že nám stále zatím vzpomínky zůstávají v mysli. Doufám, že mě nic nepostihne a zůstanou až do mého posledního vydechnutí....
Dana Puchalská
Ano, na školku se doopravdy zapomenout nedá. Chodila jsem tam ráda a moc se mi tam líbilo. Když teď nad tím přemýšlím, došlo mi, že to bylo díky hodné paní učitelce. A ten rybí tuk, to byl skutečně hnus. Dostávali jsme ho před mléčnou polévkou,proto jí do dnes nejím. I já Vám paní Hano přeji krásné dny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.