Spočítáno, potvrzeno: Single senioři trpí

Pod nejen poslední větu H.R. se podepisuji. Stát musí platit z peněz těch, kteří se starali. Přesně jak jsem napsala níže, "jako v té bajce "O cikádách a mravencích".

Takže jsem se přehlídla, tak ten by mi stačil a netrpěla bych. Ach , už mi to horko leze na mozek... No, lidi jsou různí. Asi genetická výbava je důležitá. Tradice postarat se o sebe a svou rodinu , spočítat si to, co je výhodné a jednat podle toho. Na byty dávali úvěr a ten byt to jistil. Kdyby lidé neškudlili a nesplatili ho, taky by o něj přišli. Znám důchdkyni, co si žije dobře a užívá si a přesto dosáhne na příspěvek k bydlení...Chytrý využije všeho, co mu zlepší život, když to zákony dovolí. Tak se nedivme Babišovi, že využil všech skulin, co našel, když na to mozkem má. Ale nepřeji si ho mít ve vládě, vykuka. Kdo z vás, kdyby neměl svůj byt by zaplatil z důchodu činži? Co kdyby se nikdo o své bydlení nepostaral? Je to stejné jako o důchod. A stát musí platit z peněz těch, co pracovali.

Přefetla jsem první větu a čtyřicetcentimetrovém bytě bych taky trpěla.... Jdu číst dál...

My bydlíme v sociálním bytě od magistrátu. Přidělili nám ho po povodních v roce 2002. A platíme za 49 m čtverečních (i se sklepní kójí) se všemi poplatky co k tomu patří 8 500.- A to myslím je tak akorát. Ale v bývalém domě, co domácí s velkým donucením ze strany MHMP, opravil je nájemné víc než nemravné. Za náš bývalý být platí jen holý nájem cca 13 000 Kč. A tam nemá singl důchodce šanci přežít.

Paní může lamentovat že nemůže za to či ono a má asi pravdu. Jenže jí to vůbec nepomůže. Na stát spoléhat nelze, měla situaci řešit s manželem když ještě byla mladší.

Velkým problémem je, že se po revoluci prodaly všechny domy ve městě soukromníkům za pár babek, protože většinou byly v dosti špatném stavu, a tak se jich město zbavilo , ale na to, aby myslelo na sociální byty pro slabší občany, nikdo nemyslel. Znám to z vlastního města. A náš primátor, současný předseda Senátu p. Kubera se tím ještě chlubí. Prodali ve městě i každý trávník mezi paneláky. Konkrétně k našemu 7. patrovému paneláku zrušili i silnici, takže se před vchod nedostane ani sanitka, hasiči nebo stěhovací vůz. A současný předseda našeho družstva se tomu diví. Asi bychom se měli zeptat p. Kubery, jak to chce řešit,Kdyby -nedej bože- začalo hořet, tak nevím, kam by ubytoval asi 120 obyvatel z našeho domu?

Rodiče byli celý život soukromě hospodařící rolníci, což je práce na plný úvazek, "od nevidim do nevidim", sedm dní v týdnu, takže jsem od dětství pracovala rukama. S rodiči jsme nebyli nikdy na dovolené, žádná mateřská, žádné úlevy. Když jsem se vdala, postavili jsme si na úvěr svépomocí domek. Peněz nazbyt nebylo, takže, hezky každou korunu "dvakrát obrátit" a opět žádné dovolené, žádné "vyskakování", na rozdíl od lidí (mých vrstevníků), kteří bydleli v zaměstnaneckých bytech, nájem + energie 120.- - 150.- Kčs měsíčně, to se to žilo. Vůbec nepočítali "na zadní kolečka", že budou jednou staří a dnes "brečí". Někdy mi to celé připomíná bajku o cikádách a mravencích. Pro mě byli rodiče vzor a ve stejném duchu jsem vedla i svoje děti. "Jak si kdo ustele, tak si lehne" a nečeká s nataženou rukou, dlaní vzhůru. Pro mě na příspěvku paní Slávky Kobylkové není nic, co by mě jakkoliv iritovalo.

Nezdá se vám, že problém je také v něčem jiném? Proč jsou všechny byty v soukromých rukou, proč, např v Praze, je nájem za jednopokojový byt osm tisíc měsíčně? Proč se neustále zvedají ceny nájemného, plynu, elektřiny, vody? Proč se neustále zvedají ceny potravin? Proč se neustále mluví o tom, že stát vydává příliš mnoho na starobní důchody a vůbec se nemluví a nepíše o tom, kolik dostávají vysloužilí vojáci - např. muž 50 roků dostává 15 tisíc výsluhy měsíčně - nikdy nebojoval, nikdy nebyl na vojenské misi v zahraničí. Jinak, co se týká starobních důchodů, vždy se jejich výše odvíjela od toho, kolik toho ten který poživatel "vydělal" za celý svůj profesní život. Rovné starobní důchody pro všechny nebyly ani před rokem 1989. A dále souhlasím s paní Kobylkovou. Znám spoustu OSVČ, kteří odvádějí na důchodové pojištění minimum a pak se diví, že mají málo a "celý život pracovali". Ano. Moje babička také celý život pracovala. Doma a na svém poli. Nikdy nebyla důchodově pojištěna a pak nadávala na komunisty, že jí nedali důchod. Je to dnes jiné? Článek nevidím jako řešení výše důchodu, ale snahu o řešení přehnaných nájmů v hlavním městě, ostatně i v dalších větších městech. Příjem z pronájmu je totiž nejjednodušší způsob obživy.

Je tragedie, že senioři, kteří celý život pracovali, postavili děti do života nemají ani na základní životní potřeby. Je určitě problém srovnávat se s jinými zeměmi, ale na základě vlastních zkušeností vím, že např. anglická důchodkyně si dělala starosti, aby vnuk mohl studovat na dobré (placené) střední škole Je moc smutné, když potkáváte skupiny zahraničních turistů-seniorů zcela průměrných profesí, jejichž renta jim umožňuje důstojné, ne rozmařilé stáří a naši důchodci za celoživotní dřinu nemohou penzí pokrýt ani základní potřeby.Ono nechat vystudovat třeba 2 děti, nehledět na bonbon nebo ovoce pro vnoučata, hračky, drobné dárky pro rozrostlou rodinu něco stojí. A opravdu nechápu paní Kobylkovou, jejíž empatie je na bodu mrazu, jakí má "humánní " řešení. Nemohla by mezi těmi všemi komisemi pro kde co vzniknout jedna zásadní, která by měla návaznosti i v té nejmenší obci a zodpovědně by se zabývala životem seniorů, směřovala je k poradenství v příslušné problematice a vedla agendu o pomoci těm potřebným? On opravdu každý neměl po revoluci šanci koupit byt za pár tisíc od státu a mnohdy se museli lidé na koupi bytu zadlužit, takže není brát z čeho. A děti musí investovat nemalé prostředky do vlastních rodin, splácí hypotéky a kde vzít na podporu starých rodičů , kteří bydlí i stovky kilometrů dál? Nechápu, že se nikdo touto problematikou právně nezabývá!

Paní Kobylková, z Vašeho příspěvku jsem víc než rozpačitá. Myslíte si že 1+1 s koupelnou a wc je přepych? Do menšího se snad ani nedá jít. Možná si pronajmout třeba lepší autobusovou zastávku, ne?? Přeci každý má nárok na důstojné bydlení.