Šlápla jsem do kola, projela vesničkami v našem okolí a ejhle - klid a mír. Hasiči připravovali soutěž, motorkáři též nějaké závody, lidé se spokojeně cachtali ve vodě. Projížděla jsem upravenými vesničkami, zahrádky se honosily krásně kvetoucími růžemi, koho jsem míjela, odpověděl mi na pozdrav. Šlapala jsem kolem polí, na kterých zlátne obilí, nad hlavou nebeskou modř, dívala jsem se, jak lidé upravují své domky a předzahrádky
Projela jsem Hostomice, o kterých jsem již psala, tam je teď klid a pohoda, naše středisková škola bude odpočívat celé prázdniny. Projela jsem Želénkami, kolem velké čistírny vod pro celé okolí, podívala se na malý vesnický hřbitůvek."Co jsme my, budete i vy. Co jste vy, byli jsme i my". Šlápla jsem trochu do kopečka a už jsem byla v Zabrušanech, kde je krásný kostelík a také přehrada. Zajela jsem do Štěrbiny, je to víska obklopená zrajícím obilím, projela vesnicí zvané Straky (ale ta není zlodějská). Přes Křemýž a Hostomice jsem se dostala zpět do Světce. Zajela jsem k Márince, kde již bylo rušno. U stánku jsem si dala jedno malé pivo a to bylo! Ještě to ale nemáme, my cyklisté, schválené, že. Jenže do kopce jsem už stejně kolo tlačila. Najela jsem 25 km, v EPP podpořím získanými body projekt pro potřebné.
Moje milovaná Márinka - plavu si v ní, ani nevím jak, už přes padesát let. Pokud počasí a čas dovolí - ráno i večer. Nad Márinkou jsou rekultivované svahy, když je příznivý rok, rostou tu houby - klouzci, křemenáče, kozáci. Žiji mezi dobrými lidmi, vždy když někdo navěky odejde, se nás to moc dotkne. Ale takový už je život. A já za něj děkuji tomu nahoře. Děkuji, že toto vše mohu prožívat ve společnosti lidí, které mám ráda.
Je prima vidět svět kolem sebe, takový, jaký je, plný dobrých a pracovitých lidí. Lidí, kteří se nenechají vést jako stádo na písknutí a řvaní. Jakže se nám to říká? Vesničané, mlčící většina, nechávající se uplatit? Ti hloupější? Omyl - tady za nás mluví denodenní poctivá práce, ať jsou to malí farmáři, či drobní podnikatelé, anebo naši horníci, či pracující v ČEZ, nebo ve sklárně a další, další poctiví lidé. Nebo my, nyní již senioři, kteří pomohou, kde je zapotřebí, a víme, jak je čas vzácný. To je to naše okolí plné protikladů - průmysl, uhlí, pole a na druhé straně Středohoří, Krušné hory. A lidé zde žijící jsou rádi, když si po práci mohou odpočinout a relaxovat podle svých zálib. Milion chvilek naplňuje náš každodenní život skutečnými hodnotami. Takovým úžasným lidem děkuji a vážím si jich!