Moje milionová chvilka
Foto: autorka

Moje milionová chvilka

2. 7. 2019

Ahoj lidi, 
dnes po ránu nebylo takové vedro, tak jsem vyrazila na kole pročistit si hlavu. Uplynulé dny, spojené s vedrem, demonstracemi, informacemi, dezinformacemi, hádkami mezi lidmi, způsobily, že jsem se vydala do světa, podívat se, zda ještě vůbec existuje v normální podobě. 

Šlápla jsem do kola, projela vesničkami v našem okolí a ejhle -  klid a mír. Hasiči připravovali soutěž, motorkáři též nějaké závody, lidé se spokojeně cachtali ve vodě. Projížděla jsem upravenými vesničkami, zahrádky se honosily krásně kvetoucími růžemi, koho jsem míjela, odpověděl mi na pozdrav. Šlapala jsem kolem polí, na kterých zlátne obilí, nad hlavou nebeskou modř, dívala jsem se, jak lidé upravují své domky a předzahrádky

Projela jsem Hostomice, o kterých jsem již psala, tam je teď klid a pohoda, naše středisková škola bude odpočívat celé prázdniny. Projela jsem Želénkami, kolem velké čistírny vod pro celé okolí, podívala se na malý vesnický hřbitůvek."Co jsme my, budete i vy. Co jste vy, byli jsme i my". Šlápla jsem trochu do kopečka a už jsem byla v Zabrušanech, kde je krásný kostelík a také přehrada. Zajela jsem do Štěrbiny, je to víska obklopená zrajícím obilím, projela vesnicí zvané Straky (ale ta není zlodějská). Přes Křemýž a Hostomice jsem se dostala zpět do Světce. Zajela jsem k Márince, kde již bylo rušno. U stánku jsem si dala jedno malé pivo a to bylo! Ještě to ale nemáme, my cyklisté, schválené, že. Jenže do kopce jsem už stejně kolo tlačila. Najela jsem 25 km, v EPP podpořím získanými body projekt pro potřebné.

Moje milovaná Márinka - plavu si v ní, ani nevím jak, už přes padesát let. Pokud počasí a  čas dovolí  - ráno i večer. Nad Márinkou jsou rekultivované svahy, když je příznivý rok, rostou tu houby - klouzci, křemenáče, kozáci. Žiji mezi dobrými lidmi, vždy když někdo navěky odejde, se nás to moc dotkne. Ale takový už je život. A já za něj děkuji tomu nahoře. Děkuji, že toto vše mohu prožívat ve společnosti lidí, které mám ráda. 

Je prima vidět svět kolem sebe, takový, jaký je, plný dobrých a pracovitých lidí.  Lidí, kteří se nenechají vést jako stádo na písknutí a řvaní. Jakže se nám to říká? Vesničané, mlčící většina, nechávající se uplatit? Ti hloupější? Omyl - tady za nás mluví denodenní poctivá práce, ať jsou to malí farmáři, či drobní podnikatelé, anebo naši horníci, či pracující v ČEZ, nebo ve sklárně a další, další poctiví lidé.  Nebo my, nyní již senioři, kteří pomohou, kde je zapotřebí, a víme, jak je čas vzácný. To je to naše okolí plné protikladů - průmysl, uhlí, pole a na druhé straně Středohoří, Krušné hory. A lidé zde žijící jsou rádi, když si po práci mohou odpočinout a relaxovat podle svých zálib. Milion chvilek naplňuje náš každodenní život  skutečnými hodnotami. Takovým úžasným lidem děkuji a vážím si jich!     

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Ilono, Evo díky :-)
Eva Krausová
Soni, článek potěšil. Prožívejme ty naše vlastní chvíle dle svého, ne dle "diktátu" tv zpravodajství, ne dle těch na demonstracích . Je to náš život, mějme ho klidnějším, nenechme se ovlivňovat kýmkoliv a čímkoli. Jen přírodou, dobrem.
Ilona Erika Kolář
Moc krásně si to napsala.:)
Soňa Prachfeldová
Díky vám všem za milá slova :-)
Elena Valeriánová
Tentokrát mi tvoje slova tvého krásného vyznání zastřela i fotky. A tak musím dodat, že jsou krásné a jen potvrzují, co jsi vyjádřila slovy. Děkuji, krásný den.
Elena Valeriánová
Soni, chtělo se mi jen napsat Pánbůh zaplať. Moc krásn3 jsi to napsala, o vzácném obyčejně neobyčejném životě. A já si jen pro nás všechny přeji, aby byl zachován. Soni, děvče milé, ještě mnoho takových milionových chvil.
Helenka Vambleki
Soni, děkuji, hned je den hezčí, když vidím, že naše země je tu pro normální obyčejné lidi. Tak si přejme, ať to tak zůstane co nejdéle.
Zdenka Jírová
Soňo, napsala jsi to, co si myslí velká většina všech obyvatel naší krásné země. Znám většinu míst, které jsi projížděla,bydlím v Teplicích. Chodím už jen na procházky v našich parcích, ale i tam je klid, lidé se zdraví, i když se znají jen z parku. Nebýt televize, tak žijeme v poklidu, bez hádek. To není nostalgie, ale jen povzdechnutí.
Eva Mužíková
Soni, děkuji Ti i já za krásné vyznání. Občas se snažím nějaké své pocity vyjádřit třeba jednoduchou básničkou, nebo příběhem, ale takto bych to nikdy nesvedla. To musí mít člověk snad dáno z hora, takhle citlivě a vnímavě napsat, co se v něm odehrává. Děkuji Ti.
Libor Farský
Paráda ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.