"Dobře poslouchej a tohohle kluka si zapamatuj. Ještě o něm hodně uslyšíme." Zbystřila jsem pozornost a opravdu. Hubený kluk na podiu zpíval způsobem, který jsem nikdy předtím neslyšela. Měl neobvyklý přednes a nádherný hlas. Co tehdy zpíval, už si nepamatuji.
Mohla to být třeba tato píseň:
Sedmdesátá a osmdesátá léta nám představují Karla Gotta jako hotového profesionála. Kombinací neobyčejného talentu, pracovitosti, osobního kouzla a velkého pracovního nasazení se napevno usadil na vrcholu naší hudební scény a setrvává tam prakticky dodnes. Jeho koncerty u nás i ve světě jsou vyprodané a Karel sklízí úspěchy na všech frontách. V hudbě, muzikálu, filmu. Z jeho největších hitů tohoto období mě vždy zahřeje u srdce píseň "Když jsem já byl tenkrát kluk" - krásný text , melodie a procítěný přednes.
< p>V těchto dnech Karel Gott slaví své jubileum. Bez nadsázky mohu říci, že je to náš nejvýznamnější zpěvák dvacátého století, a možná naši následovníci za dvěstě - třista let na otázku, kdo byl nejvýznamnějším umělcem dvacátého století, budou odpovídat "Karel Gott". Nebo třeba jako devatenácté století bylo nazýváno stoletím páry, dvacáté století bude nazýváno stoleletím Karla Gotta.
Už nyní pro cizince jsou symbolem Prahy Vltava a Karel Gott. To spojení se mi tak zalíbilo, že jsem je zařadila jako závěrečnou dnešní nahrávku.
Karlu Gottovi přeji k narozeninám hlavně zdraví, hodně energie, láskyplné publikum a ještě hodně zajímavých hudebních počinů.
