Celý život hledá riziko a dobrodružství, ať už má v ruce, tužku, štětec nebo volant. Theodor Pištěk, který 25. října oslaví osmdesátiny, maluje abstraktní obrazy, tvoří filmové kostýmy, divadelní výpravy, navrhl uniformy Hradní stráže. Stejně tak miluje rychlá kola, rok závodil i v československé reprezentaci.
O svém věku nemluví. Být starý není podle něj zásluha. „Nechci o životním jubileu vůbec mluvit. To jsem si zakázal, aby o tom byla řeč, protože to není zásluha, být starý,“ řekl ČTK umělec, který se nejen doma, ale i v zahraničí proslavil jako autor kostýmů k více než stovce filmů.
Vláčil, Menzel, Forman…
V 50. letech jako čerstvý absolvent Akademie výtvarných umění začal spolupracovat s režisérem Františkem Vláčilem a od té doby se mu nabídky od filmařů hrnuly. Oblékl herce nejen ve Vláčilových filmech, ale i Menzelových Postřižinách nebo v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Ve světě proslul coby "krejčí" Miloše Formana – spolupracoval s ním na snímcích Amadeus, Valmont a Lid versus Larry Flynt. Za Amadea má doma sošku Oscara.
Jeho otec byl velmi populární herec stejného jména, dědeček Pištěk byl divadelník a hudebník. V 70. letech kreslil Pištěk řadu komiksů pro časopis Ohníček. Navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Drakula, Rusalka či Monte Christo).
Obrazy jsou můj život
Nejdůležitější místo v Pištěkově životě ale vždy zaujímala malba. „Malování, to je můj život,“ přiznal skromně umělec na nedávné vernisáži svých děl ve Veletržním paláci v Praze. Pištěkovy malířské začátky jsou spojené s abstrakcí, později se stal průkopníkem fotorealismu, který ovládal svět v 60. a 70. letech. Dnes se vrací ke svým počátkům. „Pokračuji v tom, s čím jsem začínal. Ty bílé kresby. A začal jsem to dělat bez úmyslu, najednou mi to tak nějak vyplynulo,“ přiznal malíř, který ani v pozdním věku nezahálí. Nedávno přijal nabídku od ND, aby připravil výpravu pro operu Dvě vdovy. Premiéru by měla mít příští rok. „Takže si teď moc neodpočinu,“ uvedl.
Rychlá auta jako vášeň
Na první pohled působí "Dodo" Pištěk solidně nenápadně, ale jen do té doby, než se rozhovoří o rychlých autech, která celý život miluje. Formule a závodníci v kombinézách jsou všudypřítomní i na jeho obrazech. „S věkem vás opouštějí různé vášně. Dneska můžu mít, co si vzpomenu – ferrari, porsche a tak dál. Nevábí mě to. Nicméně chtěli mi udělat radost, tak mi přivezli porsche, a musím říct, že jsem je (jízdou) vyděsil,“ vypráví s nadšeným úsměvem o svých motoristických zážitcích. Rychlá jízda se přitom s malováním nedá srovnávat. „Někdo používá LSD, někdo kouří marihuanu, pro mě byl totéž zážitek z jízdy na samé hranici,“ řekl Pištěk, který do roku 1973 reprezentoval Československo na závodních okruzích.
Držitel řady vyznamenání
Na Bienále ve Florencii v roce 1998 jej zařadili mezi deset nejvýznamnějších výtvarníků posledních desetiletí. K 28. říjnu 2000 mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. A v roce 2003 obdržel Českého lva za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu.
Pištěk je ženatý a má dva syny, Jan je akademický malíř, Martin manažer. Své obrazy hrozně nerad pouští z domu: „Je to, jako když dáváte dítě na vychování do rodiny a nemáte jistotu, jak se k němu vlastně budou chovat.“
