Foto: autorka

(Ne)hoří, má panenko!

20. 7. 2019

Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 10.2.2020 19:55

Dědečku sedněte si blíž k ohni, ať vám není zima.

Lidmila Nejedlá 22.7.2019 22:30

Na hasiče nedám dopustit. Film Hoří, má panenko, pochopí jen český člověk. Takovou tragikomickou nadsázku v cizině nechápou a mají mylný pojem o naší mentalitě.

Soňa Prachfeldová 21.7.2019 17:01

Dobrovolní hasiči vše dělají ve svém volném čase, spolupořádají dětské dny a j. vážím si jich.

Karel Hyndrák 21.7.2019 16:55

Dobrovolní hasiči se v ČR těší zasloužené úctě. Ukázalo se, že jsou jediná velká organizovaná síla. Armáda a policie jsou proti nim mejdlíčka. V mojí rodné městysi Lhenice byli odjakživa hasiči a sokolové motorem veřejného života. Sokolové postavili v roce 1935 moderní sokolovnu, krychlovou budovu s plochou střechou. V sokolovně se odehrával všechen společenský život (kino, divadlo, plesy). Vrcholem zimní plesové sezóny byl Hasičský ples. Cca 5 let po uvedení filmu „Hoří má panenko“, byl mráz v den hasičského plesu. Hasiči začali v sále vytápět už ve 15:00 a to sice hodně. Jeden ze střešních trámů vedl komínem. Kolem půlnoci, během hasičského plesu, začala sokolovna hořet. Evakuace podnapilců byla obtížná, nicméně se povedla. Hasiči volali svým soudruhům do Netolic (8 km) a ti to považovali za dobrý vtip. Nepřijeli. Než přijeli hasiči z Českých Budějovic, propadl se strop a ze sokolovny zůstaly 4 stěny. Jó, život tropí hlouposti.

Marie Doušová 21.7.2019 10:55

Film jsem viděla a nějak mi při něm bylo smutno. ale hasičů si velmi vážím ,jejich práce je velmi riziková a potřebná. Dík za zajímavý článek a pěkné foto z výstavy.

Věra Ježková 21.7.2019 06:50

Zuzko, moc hezké téma. Hasiči jsou fajn. Díky.

Naděžda Špásová 20.7.2019 19:13

Zuzko, film byl nadsazený, ale mám ještě v paměti hasičské plesy. Tombola se sice nekradla, ale, použiji jedno trochu nelichotivé rčení, držka v louži vždycky byla. Ale plesy měli hasiči pěkné. Dneska to amatérský hasič i profík berou určitě zodpovědněji. :-)

Hana Práglová 20.7.2019 18:27

Hasičský sbor v místě;to je učiněný poklad. Jak píše Hela;mimo svou nezávidéníhodnou práci je možné si s nimi zajistit exkurze;besedy,návštěvy v MŠ či ZŠ. Vše s obdivem...

Helenka Vambleki 20.7.2019 16:45

Dík za přiblížení výstavy. V Ostravě máme hasičské muzeum, hlavně děti ho mají rády. V Bohumíně působí hasičský sbor v každé městské části a mimo práce samozřejmě ještě baví obyvatele různými dalšími společenskými aktivitami/zahradní slavnost, opékání makrel, smažení vaječiny, plesy..../

Marcela Pivcová 20.7.2019 16:45

Výstavu jsem také navštívila. Není svým rozsahem velká, ale je v místním muzeu pečlivě a přehledně uspořádaná. Záslužnou a nelehkou práci hasičů, stejně jako mnoho lidí u nás, také obdivuji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková