FOTO: autor

Mosty, které vypráví, část 1.

24. 7. 2019

Od chvíle, kdy člověk poprvé překlenul říčku či nějaký příkop kmenem stromu, aby se mohl snáze dostat na druhou stranu, existují mosty. A člověk pak stavěl další a další mosty, a jak šel čas, tak stále větší a náročnější, a chodil po nich a bral je jako zcela samozřejmou součást světa kolem sebe.

cestování

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 23.6.2021 22:18

Moc hezky jste vyprávění o mostech uvedl. I když moje cestovatelské sny většinou směřovaly na sever, Benátky jsem také toužila navštívit. V roce 2018 se mi to vyplnilo. Ponte Rialto mě okouzlil.

Jan Zelenka 25.7.2019 10:37

Všem dámám dík za jejich hezké komentáře. Mně nešlo o to, někam zajet do ciziny, kouknout se a doma si jen odfajfkovat další cestovní položku. I když jsme se se ženou v něčem neshodli, tak oba jsme byli nesmírně zapálení pro nové a nové cestovatelské zážitky. A bylo jich dost. Na cestách jsem si všude dělal podrobné poznámky a čerpal z vlastního průvodce, kterého jsem si ještě před cestou s pomocí webu napsal a svázal do knihy. Doma jsem tyto poznámky přepsal do podrobné reportáže a přidal k tomu naskenované fotky. Mám toho v knihovně celý dlouhý regál. Z toho jsem pak čerpal pro knižní vydání svých cestopisů. Válení na pláži bylo málokdy. Pokud to šlo, jezdili jsme všude autem, na ostrovech jsme si auta půjčovali, pouze v arabských zemích a na Předním východě jsme se museli spolehnout jen na průvodce. Tam je individuální turistika dost nebezpečná. Možná s výjimkou multikulturního Jordánska, které je velmi příjemnou zemí. Dal bych sem takových cestovatelských zážitků více, ale nevím, jestli by byl o to větší zájem. ještě jednou děkuji.

Soňa Prachfeldová 25.7.2019 07:27

Nádherné, jak filosofie o mostech i tak to pociťuji, tak o Benátkách, musí být nádhera to vidět, bohužel vše nejde.

Dana Puchalská 25.7.2019 05:29

Zajímavý článek. Bohužel v Benátkách jsem nebyla. Těm se náš autobus vyhnul.

Jana Šenbergerová 24.7.2019 18:53

Hezky je prožíváte ...

Naděžda Špásová 24.7.2019 14:41

V Benátkách jsme byli i s dětmi hned po revoluci. Byla to první naše návštěva ciziny. Stihli jsme ještě San Marino a Rimini, byli jsme jak v Jiříkově vidění. :-)

Zuzana Pivcová 24.7.2019 13:11

Líbí se mi, jak od všeobecné, věcně i osobně pojaté charakteristiky mostů jste přešel k jednomu, který Vám obzvlášť zůstal v paměti. Děkuji. Benátky jsem navštívila záhy po listopadu a byl to tehdy obvyklý zájezd non-stop bez noclehu. Únava a srpnové vedro mi celkový dojem hodně zkazily.

Věra Ježková 24.7.2019 12:47

Honzo, díky, vypráví krásně; stejně jako ty.

Zpět na homepage Zpět na článek

Karlštejn po rekonstrukci: Návštěvníkům se otevírají dosud nepřístupné prostory

Hrad Karlštejn po třech letech stavebních prací otevře široké veřejnosti i dosud nepřístupné prostory. Nabízí jedinečný pohled do gotických sklepů, představuje vzácné dochované tesařské a kamenické prvky a poprvé také výhled z jižní terasy.

Redakce

Pozvánka do našeho kraje: Jezeří - zámek na rozhraní dvou světů

Hrad z jezera (de Lacu), jinak i Eisenberg shlížel ze svahu Krušných hor již od 14. století, postupem času byl přestavěn na renesanční a nakonec barokní zámek, jak jej známe nyní. Tuto barokní podobu mu vtiskli Lobkowiczové, pro které se Jezeří stalo jedním z nejvýznamnějších reprezentativních sídel.

Soňa Prachfeldová