vnučka, matka Matyáška

O pravnoučkovi

10. 8. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Kollinová 10.8.2019 13:18

Pane Zelenko, potěšil jste mě sdílením pocitů ze setkání s potomky. Prožívám obdobné euforické pocity, když jsem s pravnučkou. Kdykoli se setkáme, vítá mě úsměvem a vůbec jí nevadí, že patřím do jiného století a to doslova.

Zuzana Pivcová 10.8.2019 13:03

Napsal jste to kouzelně. Nevím, jak u pravnoučat, ale u vnoučků jsem si už kolikrát všimla i vnější podoby s babičkou nebo dědou. :-D Ať je ten Váš pravnuk další spisovatel!

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce