Vzpomínky na Brno v srpnu roku 1969

Též přidám "trošku do mlýna".V té době jsem byla mladé děvče pracující v os.pokladně v městečku Luby u Chebu.Ráno jsem dojížděla do práce a stáli jsme s vlakem víc jak 1/2 hodiny,než přejely náklaďáky přes trať.Pak jsem měla telefonát,že musím zamaskovat název stanice,tak jsem odpověděla,že do výšky 5 metrů nepolezu,ať si to sem přijde někdo udělat,místo sezení na židli.Nikdo pochopitelně nepřijel, jó a ještě jsem tomu "vykukovi"řekla,že už tudy projeli a pokud si všimli,tak, že ví kde jsou ,zamkla jsem dveře a odjela domů.To je můj zážitek(mimo jiné) z té doby.

Díky, chytrý děda, že si zapsal události pro své blízké. Nikdo nevěděl, co bude. Proto byla normalizace tak úspěšná.

Irčo, díky za vzpomínku. Svoji mám na https://www.i60.cz/clanek/detail/19679/srpen-1968-a-pozdeji. Když si uvědomím, že jsem jako 14letá jezdila s ještě mladší kamarádkou na kole po silnici metr vedle ruských tanků …

Ireno, četla jsem to nadvakrát. Děkuju. A mezi námi, byla to opravdu hnusná doba.

Též jsem si ráda přečetla, všechny to zasáhlo, musel to být šok pro lidi, kde se střílelo a byli dokonce mrtví.

Ireno, dědečkovu vzpomínku jsem si ráda přečetla. Na 21. srpen 1969, tedy první výročí příchodu "spojeneckých" vojsk, mám také vzpomínku. Byly jsme se sestrou v Praze a s jedním známým chlapcem, Pražákem, jsme šli do centra. Dostali jsme se až k Jindřišské věži a on už nás dál nechtěl pustit, měl o nás strach. Demonstrující dav o kousek dál v Jindřišské kropila vodní děla a všude byl dým ze slzného plynu. Myslely jsme, že to zasáhli Rusové, o to horší byl však poznatek, že to jsou naši proti našim. To byl začátek konce.