Muže penze děsí, ženy se do ní těší

Já se vysloveně na důchod těšila. A zatím nelituji. Jen by to nemuselo tolik utíkat, aby se nezhoršilo zdraví ☺. Naprosto se ztotožňuji s Marií F.. Ze své profese jsem byla naprosto vyčerpaná, zato jsem ale vždycky dokázala dobře zajistit rodinu. Manžel takové štěstí neměl, dřel se za pár šupů a přitom se odchodu do důchodu obával. Zbytečně, nestihnul si už podat žádost.

Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co bude, až budu v důchodu. Mnohdy jsem slyšela mladší lidi mluvit o tom, jak se těší do důchodu. Až v něm byli, už je to tolik netěšilo. Být poživatelem starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Ať každý pracuje, jak dlouho chce a může a ať si každý užívá "důchodu" také jak je mu libo. Všechny životní situace se musí přijmout takové, jaké jsou.

Souhlasím, že pro muže je důležitější být společensky potřebný a respektovaný víc než pro ženy. Ale znám i opačné případy, kdy ženy setrvávají v zaměstnání dlouho po dosažení důchodového věku, a to především z prestižních důvodů. Já, jak už jsem někde uvedla, jsem šla do důchodu dobrovolně o dva roky dřív. A nelituji toho.

Patřím mezi ty, kdo v důchodu občas nestíhají vše, co by je bavilo. Ale je na mě, čemu dám přednost. A můžu si dovolit i ten luxus vyležet chřipku! To jsem jako máma tří dětí vlastně ani nezkoušela!

Podařilo se mi skloubit jak důchod, tak i práci kterou mám ráda. A tak i když jsem v důchodovém věku stále pracuji a moc mi to baví. Přiznám se, že když mi bylo tak 30 let jsem se těšila na důchod jak nebudu nic dělat. Dnes si život bez práce neumím představit.

Penze je krásná část života. Mirku, taky se dočkáš.

Už aby to bylo. Vleče se to do penze..... :-)