Foto: autorka

Blog novomanželky: Tajná svatba 6.

2. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Helenka Vambleki

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lenka Hudečková 9.9.2019 16:23

Tak mi to nedalo, mám tam tři kamínky :-)

Lenka Hudečková 9.9.2019 16:21

Helenko, taky mám zásnubní prstýnek, stříbrný, s jedním kamínkem...tuším....musela bych se podívat, najít krabičku, v ní prstýnek..

Hana Rypáčková 6.9.2019 09:01

Už se den D blíží....Ještě botičky, šatičky a účes!

Eva Mužíková 3.9.2019 17:30

Helčo, Ty jsi živel:)))

Marie Doušová 3.9.2019 11:04

Vtipné, ať se vše vydaří.

Dana Puchalská 2.9.2019 20:38

Už se těším na další díl.

Libor Farský 2.9.2019 19:26

Jestli je to ten prstýnek na obrázku, tak je opravdu krásný ...

Jana Šenbergerová 2.9.2019 19:09

S tebou se Dimko určitě nenudí.

Jitka Hašková 2.9.2019 18:14

Heleno, obdivuji tě, co všechno dokážeš vymyslet.

Zdenka Soukupová 2.9.2019 16:52

Taky držím palce s tím kamínkem. Ale i když to nevyjde, tak svatba přece bude, ne? Co bychom si my čtenáři počali, kdyby příběh nepokračoval.....

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá