Že bych byla potrefená husa?

Zuzko, hvezdičkování bych také zrušila. Není upřímné. Už to tady proběhlo několikrát. Někteří se tam neustále o tom handrkují. Hvězdičky patří na nebe. Ale já nefotím ... :-)

PS: Myslím, že pokud bude další diskuse o fotografování, měla by se přenést na FD, aby se Věrčin článek nezapleveloval v diskusích "odbornými" tématy.

Zuzko, myslím, že jakékoliv dělení zdejších fotografů nemá smysl. A zřizovat „školu fotografie“??? Kdo by se prohlásil za někoho, kdo je víc, než ostatní a šel do toho? A kdo by se prohlásil za toho, kdo je natolik fundovaný, aby školil ty, kteří mají zájem se zlepšovat? Všichni jsme amatéři, a když někdo, kdokoliv, upozorní na chybu některé fotky, záleží na autorovi, a hlavně jeho egu, jak se k tomu postaví. Takže, pokud je někdo přesvědčen, že jeho fotky jsou OK a nepotřebují se zlepšit, mohou mé příspěvky na chatu Foto dne ignorovat, protože jenom chválit, to neumím.

Jestli jsem hned na začátku debaty informovala o svém někdejším nápadu nechat Foto dne jako běžné zachycení toho, co jsme potkali, viděli, poznali, a vedle toho zřídili jakousi Školu fotografování, rozhodně jsem tím nenavrhla rozdělení na amatéry a profíky, natož na nějaké my a oni. Nevím, jestli to z toho mého příspěvku tak vyznělo. Do Fota dne přece mohou posílat své úlovky všichni, ale pravděpodobně málokdo se chce poučit, že se mu kácí svislice nebo něco přepálil. Použila jsem namátkou výrazy, kterým vpodstatě nerozumím. Proto bych tam případně i zrušila hvězdičkování, maximálně dala anonymní Líbí anebo nic. A vedle toho bych tedy zavedla tu fotografickou poradnu či školu. Tam by se dotazovali nebo posílali snímky ti, kteří chtějí slyšet hodnocení a usilují o zdokonalování. Máme přece třeba běžné tancování a vedle toho kurzy tance pro ty, kteří se tomu chtějí věnovat víc. A to je u všeho, sport, cizí jazyky a další. Tak dal by se zřídit blog nebo klub zájemců o fotografování s odbornými poradci, např. právě Radkem nebo Elenkou, aniž by z toho někdo dělal dělení na my a oni a obě strany se cítily dotčeny?

Článek mě zaujal. Jsem naprostý laik ve fotografování. Na fotky se dívám srdcem a všechny se mi líbí. Některé mě přímo osloví a napíši svůj pocit, své vidění jejich příběhu. FD mi vždy zlepší náladu, stejně tak íčkařský kalendář. Osobně se zamýšlím nad částí článku věnované spisovné češtině a to jsem za PC menší a ještě menší. Občas nevěřím svým očím co dokáži vypustit za "patvar" do světa. Pokud je třeba něco zlepšit, tak v této části Věřina článku jsem se našla. Nikdo není dokonalý, ale je třeba na zlepšení denně pracovat a nevzdávat se. Zde si dovolím použít Ivanin výraz, jsem "zarputilá" seniorka a jsem vděčná za každou podstatnou připomínku.

Ivano, o názoru R.C. jsi "mluvit nechtěla", ale v druhé části příspěvku, chtě nechtě, to v podstatě vidíš stejně jako on. On opravdu není "vůdcem stáda", jen na určitých případech chce předat své zkušenosti. Ale jak vidno, zkušenosti nejsou vždy přenositelné a je to opravdu každého věc.

Ani sebedokonalejší fotoaparát (mobil) nikdy nepřenese to, co jsme ve skutečnosti fotili. Ale toho, co jsme ve skutečnosti viděli, se dá různými úpravami docílit, nebo alespoň přiblížit.

J.Z. Kdo dává Věrčiným slovům jiný význam?Věra Ježková 4.9.2019 21:44: "Prostě jsem cítila cosi jako „já a oni“." a o čem tedy v tomto smyslu je Mozartovské „mí íčkaři mi rozumějí“. "Nic víc v tom opravdu nelze hledat", protože kdo chce, pochopí.

Drahuško, FD je Foto dne. Zde jde o diskusi k němu na chatu. Jak to vidím já, která na ni reaguji tímto článkem, a jak to vidí ostatní, poznáte z níže uvedených příspěvků. Nešlo pouze o jednu kritizovanou fotku. :-)

Tak nějak nevím o čem je tady řeč. Neznám tu fotku, která byla kritizovaná. Ani nevím co je to FD. Chodím už mnoho let do FOTOKAFE, to je skupina seniorů vedená zkušenými odborníky - fotografy a absolventy uměleckých škol. Vedou nás moc dobře a asi nade mnou už zlomili hůl, protože technika fotoaparátu je stále pro mě věcí neznámou. Jedu si po svém, dívám se a snažím vnímat fotku citem a ve správném světle. Po ukázce a přednášce dostaneme vždycky na příště nějaký úkol. Každý je jiný a každý se s tím vypořádá jinak. Ale ještě jsem neslyšela, byť to často vyžadujeme, že by náš lektor pronesl nějaké kritické slovo. Vždycky, když si stěžujeme, že se nám zrovna něco nepovedlo, řekne :"Vidělas to takhle? Líbí se Ti to, tak je to pěkné." Zdánlivě hnusná fotka se může časem prodávat za statisíce.