Foto: autor

Martýrium nešťastné povahy

4. 9. 2019

Můj příběh

Autor: Mirek Hahn

Hodnocení:

(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Mirek Hahn 5.9.2019 12:22

Jana - pravděpodobně se nemýlíte, musím smeknout, váš závěr dává smysl. I když, musím přiznat, já jsem ho při koncipování neviděl. Ale formuloval jsem to tak, aby bylo možné dávat tomu vlastní (čtenářský) význam v několika rovinách.

Jana Kollinová 5.9.2019 11:46

Článek mě zaujal. Pravděpodobně se mýlím, ale vnímám zde lidskou závist jen jako průvodní jev mnohem závažnější "diagnózy," které se autor věnuje v závěru článku. Lidé zde popisovaní by mohli být zařazení do jinde uvedené skupiny nazývané "DUŠEVNÍMI PROLETÁŘI." Závist může být považována i za kladný emoční projev. Dle R. Wigginse :"Závist je nejupřímnější formou uznání."

Jarmila Komberec Jakubcová 5.9.2019 10:46

Naprosto souhlasím s větou Zuzky "závist světem vládne". Je to přirozená lidsá vlastnost a není na světě člověk, který by neřekl "to ti závidím". A nemusí to být projev zášti. V poslední době jsem pár lidí hodně naštvala když na otázku "jak se máš" odpovím "jsem šťastná a spokojená". Ano já opravdu jsem spokojený člověk a přeji to každému.

Zuzana Pivcová 5.9.2019 10:05

Závist světem vládne, to je marné. Vždy se najde něco, co je možno závidět. Ale člověk by si měl pokaždé říct: Je co závidět? Je to a to pro mě životně důležité? A co já jsem pro to a to udělal/a, abych byl/a spokojenější s tím, co mám, co umím? Vždycky si vybavím scénu, kdy přede mnou v archivu před lety "explodovala" jedna kolegyně s výrokem, že já umím jazyky a pracovně stále někam jezdím, zatímco ona celé roky akorát utírala zadečky dětem a dál to nedotáhla. Úplně mi vyhrkly slzy. Řekla jsem jen, jak může být šťastná, že má to, co jiní třeba mít nemohou...

Marie Doušová 5.9.2019 09:56

Závist - ošklivá vlastnost.

Dana Puchalská 4.9.2019 20:47

Paráda.

Věra Ježková 4.9.2019 19:45

Mirku, perfektní. Dopředný pohyb je skvělý neologismus.

Jitka Hašková 4.9.2019 18:28

Velmi výstižné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková