Česká republika si připomíná 94. výročí vzniku Československa. V den státního svátku 28. října dostanou tradičně na Pražském hradě vybrané osobnosti vyznamenání, vojáci tam budou skládat přísahu a bude se konat celá řada dalších akcí.
Parlament pamatoval na turisty, Sněmovna i Senát otevřely dveře svých historických budov na Malé Straně a lákají k prohlídce. Vidět bude možné také Obecní dům, který byl přímým svědkem vzniku samostatného státu v roce 1918.
Tradiční národní rituály
Oslavy státního svátku začaly na pražském Vítkově pietním aktem, při němž budou propůjčeny bojové prapory vybraným armádním útvarům. Akce se zúčastní prezident Václav Klaus, ministr obrany Alexandr Vondry, náčelník generálního štábu Petr Pavel a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Prezident bude též přítomen přísaze asi 450 vojenských nováčků na Hradčanském náměstí a později na Hradě přijme diplomatický sbor. Hlava státu rovněž jmenuje nové generály a položí věnce k soše prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.
Vyznamenání bude Klaus udělovat naposledy ve svém funkčním období. Jako vždy to bude během večerního slavnostního ceremoniálu. Ocenění lidé převezmou vyznamenání ve Vladislavském sále, kde také Klaus pronese projev.
Armáda během dne uctí památku padlých legionářů u Pomníku československých legionářů v Praze. Vlastní akci pořádá i Český svaz bojovníků za svobodu v Národním muzeu. Ve středočeských Lánech se konají oslavy výročí založení republiky, na programu je mimo jiné položení věnců na hrob T.G. Masaryka či divadelní představení Písnička pro pana prezidenta.
V Brně bude slavnostní shromáždění u pomníku TGM na Komenského náměstí, přítomen bude primátor Roman Onderka a zástupci kraje. V moravské metropoli se bude poté sázet lípa před pomníkem prezidenta Edvarda Beneše. Vznik státu si připomenou i v regionech, třeba v Semilech se koná slavnost s předáváním čestných občanství.
Státní svátek bude též ve znamení svobodného veřejného vyjadřování názorů. Kromě politických hnutí a stran pořádají manifestaci například monarchisté, přívrženci obnovy českého království. V předvečer dne vzniku samostatného státu se v katedrále sv. Víta sejdou křesťané různých vyznání k sobotní ekumenické modlitbě za vlast.
Konec společného státu
Samostatný československý stát byl vyhlášen před čtyřiadevadesáti lety, 28. října 1918. Marné úsilí Čechů o rovnoprávné postavení v rámci habsburské monarchie vyústilo v průběhu první světové války v rozhodnutí Rakousko-Uhersko opustit. Vůli založit vlastní stát vyjadřovala Washingtonská deklarace, kterou 18. října 1918 publikovala prozatímní exilová vláda v čele s Tomášem Garriguem Masarykem.
Bezprostředním impulsem ke vzniku Československa bylo rozhodnutí Vídně jednat o mírových podmínkách předložených americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem. Tento krok mnozí Češi pochopili jako kapitulaci monarchie a vyšli proto do ulic.
Poprvé Československo zaniklo v březnu 1939, kdy se pod německou kuratelou osamostatnila Slovenská republika a na nacisty okupovaném zbytku území byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. K obnovení Československa, tentokrát už bez Podkarpatské Rusi, došlo na sklonku druhé světové války. Poté se však v roce 1948 chopili moci komunisté, kteří v tehdejší Československé socialistické republice (ČSSR) vládli až do roku 1989.
Demokracii přinesla až sametová revoluce ve stejném roce. Okouzlení svobodou bylo patrně i za zánikem Československa - nastalo v roce 1993 definitivním rozdělením Česka a Slovenska na samostatné státy, což dodnes zanechává v mnohých pachuť hořkosti. Přesto nenásilný konec federace přispěl k tomu, že obé nástupnické země spolu nadále udržují nadstandardně přátelské vztahy.
