Foto autorka

Digitální úchylka

23. 9. 2019

Již jsem na sebe prozradila, že nemám ráda čísla. Tedy ani číslice. Ráda mám slova a písmena. Přestože nemám čísla ráda, některá mne přitahují. Nazvala jsem si to digitální úchylka.

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 23.9.2019 16:22

Taky mám raději písmena, než čísla. Ta mi připomínají stárnutí. Máš zajímavou úchylku, Věrko, ale neboj, každý máme tu svou. Někdo to na sebe práskne, ale většinou to tutláme. Těším se, až se poznáme osobně. :-)

Libuše Křapová 23.9.2019 16:21

Věrko, také mám ráda nějaké kombinace čísel :-) Když mám nějaké prolém, obavy či se na něco těším, sleduji SPZ aut. A když kolem projede nějakése třemi stejnými číslicemi vedle sebe, jsem spokojená. Vím, že všechno dobře dopadne :-) Všichni máme nějakou, aspoň malilinkou, myšku na duši :-)

Jana Šenbergerová 23.9.2019 15:53

Věrko, moc mě mrzí, že jsme se v Kořenově nesetkaly. Až na pár drobných výjimek mám občas pocit, že ty jsi já, nebo já jsem ty. K matematice jsem vždycky měla odtažitý vztah. Různé kejkle s čísly a číslicemi mě ale baví. Např. i sudoku, kde není třeba počítat, jen vidět.

Libor Farský 23.9.2019 14:58

Ty jsi teda číslo, Věrko !!! :-)

Jitka Hašková 23.9.2019 14:00

Čísla jsou mým osudem. Jako programátorka jsem je potřebovala pořád.

Zuzana Pivcová 23.9.2019 13:59

Verko, diky. Ja mam od mladi uchylku, ze se u klasickych hodin raduji z rucicek pres sebe, coz je pry nositelem stesti. Na digitalnich hodinach mam radost, kdyz trefim nezvykly pravidelny cas. Dari se mi dost casto 21:21.

Dana Puchalská 23.9.2019 13:43

Mně čísla naopak celý život pronásledují. Jeden čas to dopadlo tak, že jsem cestou domů za tmy o počítala rozsvícená a tmavá okna na domech. Ano, každý jsem "holt nějakej" ....

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková