Foto autorka

Fotoreportáž: Podzim už kraluje

11. 10. 2019

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lenka Hudečková 13.10.2019 18:15

Nadi, ano, podzim umí malovat krásnými barvami a ještě nám zdaleka neukázal vše. Adéla je velká, taky jsme si s Miluškou dělily jednu jejich obr dýni a dělaly jsme obě džem. Je to mňamka :-)

Soňa Prachfeldová 12.10.2019 17:25

Prošla jsem se zkoukla a jen chválím. Chválím podzimní čas i Tvé šikovné oči, krásné.

Naděžda Špásová 12.10.2019 10:32

Díky za slova chvály, to vždy potěší. Adélu si zpracuje dcera, dělá z toho cukroví. :-)

Marie Novotná 12.10.2019 08:18

Podzimní barevnost se nikdy neokouká.Je všude a všude jiná.Díky.Moc hezké pokoukání.Bude Adélový džus,kompot,kandovaná nebo dekorace..

Eva Mužíková 11.10.2019 21:08

Tvoje fotky jsou vždy krásné - jarní, letní podzimní. Byla v nich voda, skály, pejsci, tráva, mraky - už se těším na zimní:)))))

Hana Rypáčková 11.10.2019 20:39

To jsou barvičky..

Jarmila Komberec Jakubcová 11.10.2019 19:53

Naďo fotky jsou opravdu překrásné - jedna hezčí než druhá.

Jindra Hubačová 11.10.2019 18:45

Podzim, nejlepší malíř a je to pravda.

Jitka Hašková 11.10.2019 17:40

Díky za krásné fotky podzimu.

Marie Ženatová 11.10.2019 17:38

Děkuji za nádherné fotečky. Dnes ráno jsem šla také několik kilometrů, ale bohužel bez foťáčku...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá