Foto autorka

Fotoreportáž: Podzim už kraluje 2

13. 10. 2019

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 15.10.2019 11:08

Hezká procházka, Naďo. Mám to tak jako ty, u nás je krásně!

Alena Vávrová 14.10.2019 17:50

Moc hezky sis to užila a podělila se. Měla jsem podobný zážitek včera díky synovi.

Zdenka Soukupová 14.10.2019 13:42

Krásné fotky. Z české krajiny se mi líbí vždycky, ty podzimní barevné nejvíc.

Marie Měchurová 14.10.2019 09:37

Článek i fotky mě taky pohladily po duši...hezké...

Dana Puchalská 13.10.2019 20:59

Moc hezké a fotky taky

Lenka Hudečková 13.10.2019 18:17

Nadi, dneska jsme si taky vyšli do lesa a fotili krásnou přírodu...díky moc za Tvé příspěvky, které mě vždy potěší :-)

Marcela Broumová 13.10.2019 17:09

Přeju a malinko závidím ty houby. Naďo, umíš se hezky dívat na nebe.

Věra Ježková 13.10.2019 13:52

Kdyby tak chtěl kralovat do jara. Naďo, díky za pohlazení duše. :-)

Zuzana Pivcová 13.10.2019 10:19

Naďo, moc hezké, hned bych se takhle šla projít.

Eva Mužíková 13.10.2019 09:51

Nadi, Ty jsi houbový nadšenec, já bych taky byla, ale tady na jedné straně u rybníků nerostou, na druhé straně se stále toulá ta puma.... To vy jste potkali " útěkáře ", ti život neohrožují.. Silnice a mraky, k tomu tele taky. Ještě nebe do duhova, Nadičko jsi pohotová:)))

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá