Ilustrační foto: ingimage.com

Dopisy - zvyk zdánlivě už zapomenutý?

25. 10. 2019

Pamatujete si, jak jsme si dávno před příchodem internetu psali dnes už "staromódní" dopisy, které jsme vkládali do obálek a posílali poštou? Někdy jsme na ně dokonce dávali pečetní vosk. Chodili jsme se pak pravidelně dívat do schránky, zda už nám přišla odpověď.

hobby tradice zvyky

Autor: Redakce

Hodnocení:

(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 25.10.2019 13:29

Děkuji za moc hezký článek. Jsem psavec – mohu-li si vybrat, raději tutéž myšlenku napíšu, než řeknu. Proto jsem dopisy vždy psala moc ráda. Ty, které se vkládají do obálky, mají své kouzlo. I ty, které se z ní vytahují. Několik dopisů z mládí schovaných mám. S myšlenkou, komu bych napsala, jsem si pohrávala mnohokrát. Byl by to někdo, kdo mne zaujal svou osobností, dílem. Určitě ne žádná současná „celebrita“. Do zahraničí jsem si nepsala kvůli pohledům a známkám, ale kvůli zlepšování písemného projevu v cizích jazycích. Dopisy píšu i v současné době. Do mailu lze napsat totéž, co na papír.

Marie Doušová 25.10.2019 10:53

Strašně mě mrzí , že když chci sehnat známku na dopis, tak musím podstoupit pochody do papírnictví-samořejmě nemají a mít nebudou . Trafika-tam pouze z 5 trafik jen 1měla známky. Proto se chodí raději na poštu ,kde zakoupíte známku a hned tam dopis necháte. Oni vycházejí z toho , že většina lidí jde hned na poštu ,ale koupit známku mimo poštu se už stává hororem. S poštou nemám dobré zkušenosti a moc mě to mrzí . Schránky mizí ,lidé přestávají psát a pošťáci jsou stále drzejší a nepříjemní ,hlavně na poště. Nerada na poštu chodím. Doručovatelky obdivuji, k nám chodí moc hodná a příjemná doručovatelka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Usmívejte se, je Škaredá středa

Středě před Zeleným čtvrtkem se říká Sazometná. To proto, že všechny stesky a splíny se z domu vyháněly vymetáním komína. Více se však vžilo pojmenování Škaredá středa. Je to den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Podle zvyků není dobré se tento den mračit, špatná nálada by pak vydržela celý rok.

Redakce

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Kdo si hraje, nezlobí

Kdo si hraje, ten nezlobí. To se sice říkává o dětech, ale v přeneseném slova smyslu to platí i pro dospělé. Komunikace v naší seniorské domácnosti je po mnoha a mnoha letech společného života dost stereotypní. Ale spolehlivě ji dokáže rozproudit následující věta: “Něco mě napadlo.”

Vladislava Dejmková

Lesní vábení

Také to tak máte? Lyžaři ještě ani nestačí uklidit lyže do sklepa a já už se netrpělivě ohlížím po lesích za humny. Modrá čárka v teploměru za oknem se líně, ale vytrvale protahuje vzhůru a to už je k létu co by kamenem dohodil.

Dana Kolářová

Další splněný seniorský sen: let stíhačkou

O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x), potom jsem šla do tandemového seskoku (4x). A teď jsem si splnila a mohu si odškrtnout další položku ze seznamu. A to let stíhačkou.

Danuše Onderková