Trapas...
Ilustrační foto: pixabay.com

Trapas...

18. 11. 2019

Nestal se naštěstí mně, ale mé sousedce, která se mi s tímto zážitkem po čase svěřila. Byly jsme mladé a právě jsme střídavě přiváděly na svět své potomky.

Porodnice tenkrát zrovna nehýřily nadstandardní péčí, jako je tomu v dnešní době. Na pokojích nás leželo odhadem osm, postele velmi blízko u sebe,žádnésoukromí. Děťátka jsme v podstatě viděly celá až doma, protože nám je sestry vozily na krmení v podobě mravenčích kukel, sešněrované povijany, které jsme si ani netroufaly rozmotat. Ovšem pro ně to mělo výhodu snadné manipulace s našimi uzlíky. Sousedka byla hezká černovláska, a tak předpokládala u novorozené holčičky alespoň přibližnou podobu se svou tváří. Přišla chvíle prvního krmení, na kterou se maminky vždy tak těší. Již zdaleka bylo slyšet  na chodbě hřmot blížícího se vozíku, na kterém ve dvou patrech ležely  „kukly“, na pohled od sebe těžko rozeznatelné. 

Konečně se dveře rozrazily a veselá sestřička začala nadělovat. Sázela dětičky na postele maminek jako housky na vál. Kamarádce přistál na dece balíček, ze kterého koukal pouze drobounký obličejík. Začala si jej pozorně prohlížet, ale evidentně nebyla se vzhledem čouhající části spokojená. To ovšem dávala najevo hlasitým monologem, který zněl asi takto: „Ježíš holka, po kom jsi tak škaredá, to přece není možné, a ten nosík, no to je hrůza!“ kroutila nevěřícně hlavou nad uzlíkem.

Monolog ale rázně přerušila sestřička, která jí s omluvou vytrhla dítě z náručí a rychle položila na vedlejší postel. Tentýž manévr udělala u vedle ležící maminky, která ze vzdálenosti necelého metru nelichotivý proslov celou dobu poslouchala. Obě maminky se na sebe podívaly a není pochyb o tom, která z nich dvou by se nejraději v tu chvíli propadla dvacet metrů pod zem.  

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Nikdy jsem se v nemocnici nenasmála víc než v pokoji plném čerstvých maminek. V tom davu se všechny nepříjemnosti snášely líp. Když přiváželi děti na kojení, vždycky jsem trnula, jestli nebude některé vespod udušené. Naštěstí se to nestalo.
Elena Valeriánová
A článek pěkný, čtivý.
Elena Valeriánová
Když jsem byla poprvé v porodnici, na první posteli ležela holka ani ne sedmnáctiletá. Celý den ležela pod dekou i s hlavou. Bylo ráno a přišla vizita. Sestra ji řekla, ať vystrčí hlavu ven a ona na to: k... doktore, to bolí. Ona rodila na té posteli. Doktor ji v náručí odnesl na porodní sál. Porod rychlý, otec neznámý.
Zdenka Jírová
Také se mi stalo, že mi přinesli jené dítě a hned jsme si je ale poznaly a nastala výměna. Naštěstí bez komentáře.
Hana Rypáčková
Tak jsem si zavzpomínala na socialistické porodnice. Byla s námi Romka, která měla manžela" bílého".Její chlapeček byl dost světlý a má dceruška bujně černovlasá ..Každá sestřička jí podstrčila mé dítě.. A jak vždy protestovala.....Bylo nás tam taky osm..
Hana Šimková
Mně také vyměnila sestra mého chlapečka . Náhodou jsme s to s tou druhou maminkou rychle všimly
Anna Potůčková
Tak to asi trapas určitě byl, ale podstatné je, že se miminko vrátilo k té správné mamince. Případ o 2 zaměných holčičkách asi zná většina českých žen.
Mell Nova
No u nás to bylo tak, že maminy byly počmárané a dítko mělo kroužek na ručičce, čmáranice zmizela až doma, po nějakém drhnutí.Já vždy trnula strachy, když přijel vozík s hadovíma mimi, aby je sestra vždy bezbečně předala.Vysvětlení, zvykem bylo, drabnout za zavinovačku a přenést do pokoje k posteli a po čase určeném ke kojení zpátky.Ale ty zavinovačky už bývaly na pochodu, jen a jen rupnout.
Zuzana Pivcová
Také se mi vybavil případ dvou zaměněných holčiček. Dodnes trochu nechápu, že si obě matky přece jenom nevšimly dost jiného vzhledu miminek, než jaký měli rodiče. Chápu, že to v tomhle případě řekla novopečená matka jako vtip, že nechápe, že dcerka není krásná po ní, ale někdy není radno!
Eva Mužíková
Marie, musel to být pro paní určitě trapas, ale hlavně že se jí vrátilo to její miminko včas.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.