Jde o typickou španělskou lahůdku, takže se dá okusit i v létě v turistických letoviscích u moře nebo v obchodech se suvenýry a dobrotami na španělských letištích. Ale Španělé si ji spojují především s Vánocemi.
Základem je cukr, med a mandle, ale jako už to u takzvaně typických jídel bývá, v každé oblasti se dělá trochu jinak, každá rodina má svůj tak trochu speciální recept a každý Španěl je schopen se pohádat o to, jaký má ten zaručeně správný turrón být. Tedy podobná situace, jako když třeba přijde řeč na český bramborový salát. Tisíce variant, tisíce chutí, ale nejlepší je ten, který dělá každý z nás.
Ve Španělsku se turista s největší pravděpodobností setká s vyprávěním o tom, že dějiny turrónu sahají do patnáctého století do oblasti kolem města Alicante. Tuto oblast ovládali Maurové, ale po vítězství křesťanů ji museli opustit. Turrón je poněkud přetvořená chalva, kterou Maurové s oblibou mlsali a je typická pro arabské národy. Španělé si na ni zvykli, ale protože se jim nechtělo mlsat něco, co jim přinesli okupanti, potřebovali si udělat lahůdku svou, vlastní, národní. Mezi námi, u tohoto typu sladkostí je těžko rozeznat rozdíly. Chalva, turrón, turecký med, všude je zákad stejný: med, mandle, cukr, někde máslo, někde jiné druhy oříšků.
Faktem však je, že turrón se stal typický španělským jídlem a je škoda ho neokusit, pokud člověk do Španělska vyrazí. Pokud se tam ocitne v období Vánoc, turrón ho prostě nemine. Má dvě podoby. Jeden je tvrdý a původně se vyráběl v Alicante, druhý měkký, jehož původ je situován do nedalekého města Jijona. Ten měkký připomíná spíše nugát, zatímco na tom tvrdém se dají docela dobře vylámat zoubky.
Jak už to u takových jídel bývá, časem vznikly nejrůznější druhy. Ve Španělsku se s nimi setkáme nejen na vánočních stolech v každé rodině, ale také jako se zákusky v kavárnách nebo prostě jako se zabalenými cukrovinkami v supermarketech. A je na každém, jakou příchuť si zvolí. Nyní se vyrábějí turróny kokosové, mandlové, karamelové, citronové, pomerančové, jahodové. Zkrátka, z turrónu je byznys a turisté jsou po něm jako diví.
Na okraji města Jijona dokonce vzniklo Muzeum turrónu, ve kterém se turisté mohou dozvědět o všem, co s touto pochoutkou souvisí.
Takže, pokud se někdo na dovolené setká s turrónem zabaleným tak, aby jeho trvanlivost byla co nejdelší, klidně si ho může nechat na vánoční stůl a typické české vánoce si ozvláštnit něčím exotickým. Ale spíše to dopadne tak, že ho zbaští hned po příjezdu domů. Turrón je totiž proklatě dobrý.