Co provedla přednáška o škodlivosti kouření s malými školáky

Ale někdy je vlastní zkušenost (ovšem záleží na tom jaká je) ta nejlepší lekce. Jednou za mnou přišla dcerka, že mi něco musí říct, ale nesmím nikomu prozradit, že mi to řekla. Mladší bráška měl 7 roků. Dcera: "Maminko, Pavel kouřil, včera když přišel ze šachů mi říkal - Lído nikdy nekuř, to je něco hroznýho." Vysvětlím: syna šachy bavily a byl dost dobrý, tak chodil do tzv. šachového klubu kde byli dospělí a několik kluků o 3 - 4 roky starších. A jednou tu cigaretu s nimi vyzkoušel. Samozřejmě, že jsem mlčela a dceru "neshodila". Tato zkušenost mu stačila, je nekuřák.

Samozřejmě, Marcelo, s půjčováním fajfky nesouhlasím :-)) byla to jen "nadsázka" a doufám jen, že to v naší rodině ukočírujeme...

Myslím, že "půjčit " někomu fajfku - nebo dát cigaretu, a doufat, že nastalá nevolnost dítě náležitě poučí, je riskantní. Souhlasím se Zuzkou - celková výchova v rodině - nejen nekuřáčtí rodiče.

Až v osmé třídě při probíraní dýchacích orgánů jsem předváděla pokus s holuby pod skleněnými zvony. Jednomu jsem vyfoukla ( ač nekuřák) do zvonu kouř z cigarety. Jen tak tak jsme ho zachránili..Žáci se dušovali, že nebudou kouřit, ale......

Opravdu děti překvapí. A je pravda, že už jsem kolikrát přistihla děti docela malé z naší obce, které jsem, viděla kouřit. Ti , jejichž rodiče nekouří, se tvářily provinile, děti kuřáků byly suverénní, věděly, že doma jim nic neřeknou. Nežalovala jsem, ale také jsem jim udělala přednášku. :-)

Děti jsou opravdu učenlivé. Na to se občas musí dávat pozor. Ale myslím, že nerozhodla či nerozhodne jedna přednáška, nýbrž, že své vzory mají hlavně doma.

Tak jsem se od srdce zasmála, při popisování cigaret a autě. Máte šikovné děti a díky vám to už asi pochopily. Jsem nekuřacka a i moji synové ani vnuk nekouří.

Děti vždycky něco vymyslí. :-) Bohužel dnes začínají s kouřením mnohem dřív než za časů mých malých dětí. Nikdy jsem nekouřila ani po tom netoužila, přesto byl můj manžel kuřák. Vadilo mi to, proto nikdy nekouřil v bytě, ale zůstal kuřákem až do smrti.

Mí rodiče nekouřili, tatínek byl silný astmatik a projít kolem kuřáka v něm občas vyvolal záchvat. Vyrůstala jsem se svými dvěma staršími sourozenci, o 2 a 3 roky starší, a dalšími asi 6 kamarády ve věku mých bratrů. Samozřejmě, že přes prázdniny se to neobešlo občas bez cigaret, protože kamarádi znali kouření z domu. Vždy dopoledne, potom hodně žvýkaček a větrových bonbonu, aby naši nic nepoznali. Bylo mi deset kdy nás to najednou všechny přestalo bavit aniž jsme o tom mluvili. Ani na školních brigádách a později na různých školeních o kuřácké přestávce jsem cigaretu nepotřebovala a ani jsem se nenechala zlákat. Při nabídce cigarety jsem vždy odpověděla: Díky, už od 10 let nekouřím. Od té doby jsem cigaretu do úst nevzala a sourozenci také.

Pro jistotu bych se na příště vybavil gumovými rukavicemi... Bude přednáška o riziku úrazů elektrickým proudem...