Mých 30 let, na které nyní vzpomínám s humorem

V roce 1992 se nám podnik poroučel a někteří kolegové odešli na volnou nohu.Tehdy se objevilo zakuklené "letadlo",to tehdy nikdo neznal,vzniklo pochybné podnikání s prodejem předražených vysavačů a pod. kdo tam chtěl,musel si koupi nejnižší bronzovou kartu za dost peněz,prodat výrobky,co si také za své musel koupit a nalanařit další ovečky do "klubu".Za to vše dostali body,postupovali výše,ale nikdo z nich nezbohatl,protože v horních patrech byli jiní šíbři,co jen shrabovali zisk . Vzpomínám si,jak jedna kolegyně byla na školení ,kde jí vymývali mozek,aby něco vydělala ,musela najít 5 "hejlů",a když neuspěla,byla úplně zklamaná.Já jsem se jí tehdy snažila vypočítat,že aby i ona vydělávala ty statisíce,tak by musel v Česku vstoupit do toho každý Čech a ještě by to bylo málo. Jo to byly ty dřevní doby ,dnes málokdo vzpomene . A ty fronty občanů s kuponovými knížkami,co tvrdli v zimě a chladu hodiny,aby dostaly 2 tisíce na ruku....A mister Kožený si mnul ručičky . Takoví jsme byli a na to se už moc nevzpomíná!

Hani, také mně se článek líbí.... ten krém na koženou obuv z včelího vosku mám ještě někde zastrčený, je suprový:)))

Je to život se všemi radostmi i starostmi, moc hezké.

Hanko, dobře napsané, neměla jste na růžích ustláno, ale zvládla jste to bez ztráty kytičky, jak jste napsala. :-)

Děkuji za hezká slova

Posílám kytičku za odvahu a nadhled, se kterým jste se se vším vypořádala. :-)

Parádní článek nabitý Vašim příjemným a nikoho neurážejícím humorem. Děkuju.

Hani, dočetla jsem do půlky a objevila jsem tebe.. Tvůj humor je nezaměnitelný. Měj se hezky..

Neměla jste to jednoduché, ale vždycky jste si poradila. To se cení. A máte na co vzpomínat, o čem vyprávět dětem a vnoučatům. Zasloužíte obdiv, že jste to nevzdala.

Po listopadu mě také v prvním období zaměstnávala myšlenka, že bych začala podnikat. Ale jak? Se svou němčinou jsem tak mohla zkusit obstarat si živnostenský list a snažit se soukromě učit, případně překládat. Ale po letech pravidelného, byť nevalného platu ve státní správě jsem nenašla odvahu. Později jsem tomu byla ráda. Tys byla, Haničko, podnikavější, nebo Ti v Tvém prostředí jiného nezbylo. Ale s nadhledem sobě vlastním jsi to zvládla. Díky za vyprávění.